Džínové penálky pro páťáky

 

Moje milá sestřenice Alice je učitelka na prvním stupni základní školy. Je to skvělá učitelka, která má ráda děti, jež učí, a ty děti mají rády jí.

Když viděla, jaké penálky jsem ušila pro svá vnoučata (psala jsem o nich zde), tak mě pořádala, zda bych jí pro její páťáky nějaké takové neušila, že by jim je ráda věnovala na rozloučenou koncem školního roku.

Kdyby to nebyla Alice a kdyby se nejednalo o tak bohulibý úkol, tak bych řekla ne. Ale s takovou jsem se prostě pustila do šití a těch asi pětadvacet penálků jsem na jaře ušila.

Šest vnoučat, šest džínových penálů a taštiček

 

Zásadní chybou, kterou stále opakuju, je to, že když šiju víc stejných věcí, tak se nedokážu přinutit vyrobit nejdřív jeden prototyp. A pak mi nezbývá než 6x klnout nad tím, že barevné pruhy měly být blíže zipu, že ten džínový proužek měl být užší.  Ale také je možné, že bych klnula stejně, protože prostě dělat víc věcí stejných je pro mě poněkud problematické.

Ale penálky i malé taštičky na poklady udělaly radost, a to je hlavní.

Na druhé fotce jsou penálky a taštičky z rubu, ještě před dokončením.

Čtyři dcery, čtyři džínové tašky

 

Dvě dcery Vaškovy + jedna dcera vlastní + jedna snacha = čtyři dcery. Na fotce jsou ovšem jen tašky tři, protože tu první ušitou jsem hned balila a posílala až k rakouským hranicím, protože jedna z dcer bohužel letos o Vánocích nemohla přijet.

Všechny tašky jsou podle jednoho střihu, na který jsem narazila na Instagramu. Návod je ZDE, střih je z dílny SisterQuilt. 

Džínová taška Dva světy babiček

 

Džínovou tašku přes rameno jsem šila pro jednu dobročinnou akci. Taška se bohužel za požadovanou tisícovku neprodala, a tak jsem ji chtěla věnovat Kašparovu taškaření. Ale pak jsem si uvědomila, jakou jsem sama z té tašky měla radost a jak se mi líbila, takže jsem si řekla, že když mi zůstala, že to tak asi má být, a nechala jsem si ji.

Taška má tři vnější a jednu vnitřní kapsu, zapínání na poutko, je s podšívkou. Jde o upcyklaci starých džín a dečky po babičce.

Velikost š. 36 cm, v. 41 cm,

Džínová jízda pokračuje

 

polštářek pro vozíčkáře z Kutné Hory

K práci s džínovinou jsem se dostala letos v zimě, kdy jsem začala vytvářet leporelo na téma Cesty, více zde. To mě přivedlo k použití džínoviny spolu s kawandi, více zde. A pak se to rozjelo.

Jako první jsem ušila polštář pro vozíčkáře z Kutné Hory a práce s kousky džínoviny a různými starými zbytky mě nesmírně bavila. Ale jak už to bývá, nemohla jsem si hrát dlouho, protože jsem musela ušít věci, které jsem slíbila, nebo které se týkaly tradiční podzimní dobročinné akce, pořádané Zvířetníkem.

Jako každý rok skupina švadlenek šila každá tři polštářky (velikost 40x40 cm) pro lidi, kteří potřebují povzbuzení. Letos to byli opět klienti onkologie v nemocnici v Ústí nad Labem.

Kabelka/kabela na přání

Když jsme se domlouvali se švagrem, v jakém stylu by měla být kabelka pro jeho přítelkyni, došli jsme k pojmu dámský punk. Jeho požadavkem byla kombinace černé a červené a křivky, já jsem chtěla opět recyklovat staré džíny. 

Kabelka je šitá podle mého oblíbeného střihu bez zipu, který z ní dokáže v případě potřeby udělat nákupní tašku. Neboť i dámy občas potřebují cestou domů koupit chleba a kilo jablek. 

Kabely a tašky

Kolečková nákupní taška 

Tak dlouho jsem dávala na svůj blog jen 105 Plus, že jsem úplně zapomněla na to, že původně byl určen pro prezentaci patchworkových a dalších šitých výrobků.

Toto jsou kabely tašky šité pro aukci, kterou ve prospěch samoživitelek a samoživitelů uspořádala skvělá Simona Vlková. Aukce se konala začátkem září 2021 v Mníšku pod Brdy a bohužel jsem se ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit a seznámit s dalšími skvělými ženami. Ale těší mě, že se všechny tašky prodaly.

Bohužel, jak už je u mě zvykem, dokumentace hotových výrobků není příliš dobrá. Všechny tašky jsou šité ze zbytků, nevyužitých polotovarů a/nebo recyklovaných látek.
 

Drobné dárky a šití pro charitu

vánoční sada pro sestřenici Ester

Každý podzim šiju drobné věci pro různé dobročinné akce i jako dárky, proto je nemohu ukazovat dříve, než jsou věci na místě určení, nebo je příjemce pozná alespoň virtuálně.

Tradičně jsem ušila dvě tašky pro Kašparovo taškaření. Vzhledem ke koronavirovým omezením jsem je ještě neodeslala, protože jsem dlouho nevěděla, jak to s taškařením bude. Teď už vím, že proběhne na jaře, tak tašky pošlu až po Vánocích, nemá smysl teď jimi zatěžovat poštu.

Další taška směřovala na dobročinnou akci a ta poslední mi zbyla pro strýčka Příhodu. Nebo pro mně?

Drobné šití pro charitu

pouzdro na brýle Domácí mazlíček

Každý rok zkraje podzimu šiju tři polštářky i další drobnosti pro charitativní akci. Aby to bylo zábavnější, tak nesmím předměty do poslední chvíle ukázat, a pak na to většinou zapomenu.

Letos jsem šila polštářků do domova seniorů celkem šest, protože kamarádka šít nemohla, a k tomu ještě polštářek jako cenu do tipovací soutěže a ještě jeden polštářek na objednávku. Sice občas tvrdím, že šiju ráda jen placaté věci, tedy quilty, ale polštářky mě baví taky.

Taška na všechno, i na ruku

Pkapsa na ruku nebo na kapesníky

Pro tradiční dobročinnou akci jsem ušila velkou obdélníkovou tašku ze lněných látek. Tvar tašky jsem okoukala na Pinterestu; tašky tohoto typu jsou populární hlavně v Japonsku.

Design je můj a na větší kapsu na přední straně, do které se dá strčit ruka, jsem hodně pyšná. Musím si podobnou tašku taky ušít, je příjemné si takhle "odložit" ruku, nehledě na to, že si tašku takhle pohodně přidržíme.

Na přední straně je ještě jedna malá kapsička, třeba na jízdenku.

Japonský boro uzel

Na návodné video na  Boro Reversible Loop Bag jsem náhodou narazila na Pinterestu.

Zaujal mě ten zajímavý uzel a ještě víc se mi líbila použitá technika - boro.

Nejdřív jsem se pokusila si střih nakreslit sama, ale pak mi to nedalo a začala jsem se pídit po střihu originálním. Narazila jsem na něj v Austrálii a když jsme si vyjasnili, že ho opravdu nechci poslat za 16 + 75 AUD poštou, přišel mi v mailu. A jen za patnáct klokaních dolarů. 

Taška třeba k vodě

I když s oblibou tvrdím, že ráda šiju jen "placatý věci", občas si vyzkouším něco jiného. Hlavně asi proto, abych si potvrdila, že mě vážně nejvíc baví placaté věci. :)

Inspiraci k této velké tašce jsem našla v knize od Taťany Žejdlové Šití tašek, kabelek a doplňků krok za krokem.

Kroky tam sice jsou popsány, ale autorka švadlenky nabádá, aby si samy vyrobily střihy na to, co chtějí šít. Což jsem samolibě neudělala a pak jsem za pochodu opravovala tu větší, tu menší rozměr - to podle toho, jakou jsem udělala při výpočtech chybu.

Nakonec se mi povedlo vnitřní část sestavit tak, že kapsa byla vzhůru nohama, a přišla jsem na to až když byla celá taška sešitá a obrácená. Naštěstí jsem zvládla kapsu vypárat a přišít znovu, aniž bych tašku musela úplně rozebrat.

Taštičky přes rameno

taštičky 

Nedávno se nečekaně vynořila nutnost ušít narychlo něco do dobročinného obchůdku, který se provozoval na tradičním Setkání Zvířetníků. Něco, co by bylo šikovné a zajímavé pro lidi, kteří se hodně pochybují venku se svými čtvernohými přáteli.

Tašky a kabelky z archivu podruhé

kabelky pro Lucku a Milku (březen 2011)

K šití kabelek jsem se krátce vrátila v roce 2011. Tyto kabelky pro Lucku a Milku jsou ušité podle Mariny, střih jsem si ale trochu pravila, aby na kabelkách vynikla ta pěkná látka.

Bohužel mám jen mizerné fotky, škoda.

Tašky a kabelky z archivu poprvé

 

kabelka pro paní K. (srpen 2009)

Nesměle koketovat s patchworkem jsem začala v květnu 2009. Nakoupila jsem si první knížky, pomůcky a také časopis Švadlenka.

Mimo šití první deky pro manžela jsem se v létě roku 2009 pustila do šití kabelek.

Po pravdě to není můj šálek čaje, já jsem prostě na "placaté věci", tedy na quilty. A proto mě teď překvapilo, že jsem těch tašek a kabelek během let ušila poměrně dost.

Kloboučky, flaškovníky a jiné drobné tajnosti

Na čas jsem se odmlčela. Ne snad proto, že bych nešila vůbec, i když toho času moc nebylo, ale protože jsem šila skoro samé tajné věci. :-)

Některé z nich jsou už ale odtajněné, tak se konečně můžu pochlubit. 

Tak především jsem šila celou hromadu kloboučků a flaškovníků pro děti, které se  ve dnech 6. - 8. června 2014 účastnily tradičního Setkání Zvířetníků.

Kabelky pro malé slečny

Již několik let se na jaře setkávají Zvířetníci i se svými potomky i psy, aby spolu strávili příjemný víkend. Naše neformální sdružení piškbab se před pár lety rozhodlo, že vyrobí dárky pro nejmenší účastníky setkání. Nejdřív jsme šily pro malé účastníky stejné medvídky podle Švadlenky, o rok později už jsme drobnosti rozlišily podle věku; na mě vyšly hračky pro miminka. Potom jsem šila Mitrováčky a letos kabelky pro malé slečny.