Deka pro Stellinku (DL 426)

Na ušití deky pro teď již tříletou Stellinku jsem se přihlásila už začátkem srpna, ale tentokrát jsem na obrázky čekala opravdu dlouho. A jak už to bývá, přišly mi 18. listopadu, tedy těsně pře víkendem, kdy vnoučata na návštěvu k nám s sebou přivezla covid. V té době jsem také ještě dodělávala andělíčky pro děti z mateřské školy za jejich vystoupení při rozsvícení obecního vánočního stromečku koncem listopadu.

Po odjezdu dětí jsem onemocněla a trvalo dva týdny, než jsem měla sílu a chuť se do šití pustit.

Maminka Stellinky si přála deku v barvě růžové a fialové a protože jsem některé obrázky měla hodně malé, rozhodla jsem si pohrát s malými, třícentimetrovými čtverečky. Nakonec mě  napadlo na spojovací pruhy pro zjemnění přidat bílé hvězdy. 

Deka pro Báju (DL xxx)

Původně jsem se hlásila na ušití ještě jedné deky z lásky pro Domov Lila, ale všechny deky už byly zamluvené. Tak mi Dáša Hulmáková, zakladatelka zapsaného spolku Deky z lásky a jeho dobrá duše, nabídla ještě nevypsanou deku pro malou Báju. 

Napsala mi: Chtěla jsem se Tě zeptat, jestli bys místo deky pro Lila byla ochotná ušít deku pro dvouletou holčičku Barušku. Od narození má praktickou slepotu, reaguje pouze na ostrá světla. Sice tu mám obrázky od Haniny ze Svobody nad Úpou, která dělá krásné háčkované motivy naaplikované na podkladovou látku, ale myslím si, že by bylo lepší, kdyby celou deku ušila jedna švadlenka (nebo kamarádky spolu…) V žádosti není vůbec žádné omezení, maminka si napsala jen o růžovou barvu, píše, že Baruška má ráda hudbu, ale jinak nic vyloženě oblíbeného. Na dece by bylo jméno Bája. Má staršího brášku Radimka (6 let), který má rád lego a avengers.

Deka z lásky pro Domov Lila

Tohle první deka, kterou jsem prostřednictvím dobročinného spolku Deky z lásky nešila pro konkrétní dítě, ale pro domov Lila, který se stará o děti s DMO. 

Přesto pro mě nakonec nezůstalo ono dítě anonymní, protože od domova mi přišel děkovný dopis s informací, že mou deku dostala Hedvička a že z ní má radost.

Ona vůbec tato deka je moc zajímavá, protože je to deka s příběhem.

Před pár lety, to jsem ještě byla v Praze a jezdila občas do patchworkového klubu, vedeného Markétou Zenklovou a Hanou Martínkovou. A právě ta druhá jmenovaná mi věnovala pro Deky z lásky sadu krásných mořských bloků. Sada byla tak úžasná, že Dáša Hulmáková, která Deky z lásky vede, neměla to srdce ji rozdělit. A za několik let se nevyskytl požadavek na deku s mořskými motivy právě tak velkou, aby se na ni bloky vešly všechny.

Deka pro Kubíčka (DL 403)

Loni to bylo poprvé, co jsem nedokázala ušít ani jednu deku deku z lásky. V létě jsem tu měla dlouho děti a pak jsem šila něco do dobročinné aukce, přehozy pro sestřenice a šest dětských dek do rodiny. Ufff! Takže jsem nakonec stihla se pouze k ušití deky přihlásit. Vybrala jsem si Kubíčka, který přišel na svět spolu se dvěma brášky, ale na rozdíl od nich měl od samého začátku závažné zdravotní potíže. Přestože Kubíček není zcela v pořádku a je navíc nevidomý, dokáže se krásně usmívat. A to mě opravdu dojalo a zaujalo. Že se my lidé dokážeme dokážeme na svět usmát, i když jsme úsměv a svět okolo sebe nikdy neviděli.

Pěkné plastické a 3D obrázky na deky mi přišly v půlce ledna a hotovou deku jsem fotila 7. února. Chtěla jsem, aby byla hodně barevná a taky aby tam bylo trochu černé. Protože bez té černé by ostatní barvy neměly možnost být tak radostné a zářivé.

Deka pro Denisku (DL 363)

deka pro Denisku

K ušití deky pro Denisku jsem se zavázala na samém konci listopadu. Hodně jsem stála o to, abych v letošním roce ušila celou deku. 

Deka pro Denisku, které ještě ani nejsou tři roky, měla být ve stimulačních barvách (červená, bílá, černá, žlutá). A maminka si pro Denisku přála housenku a hvězdy, protože se Denisce líbí.

Tohle zadání mi docela dalo zabrat, pak se mi ale jednou v noci objevil před očima obraz deky.  Jo, to bylo ono! Pak jsem se trochu musela poprat s technickými problémy, protože 3D trojúhelníčky byly až moc 3D a visely dolů jako kokršpanělí uši. Ale nakonec se mi to všechno podařilo vyřešit a hotovou deku poslat tak, aby ji maminka mohla Denice položiz pod stromeček. Ještě nemám zpětnou vazbu a tak jen mohu doufat, že se deka Denisce i její mamince líbila a že jim udělala radost.

Deka pro Mílu - desátá deka s Verou z Brna (DL 346)

deka pro Mílu

Deka pro Mílu byla desátá deka, kterou jsem šila s Verunkou z Brna. Vlastně na mě tentokrát zbylo opravdu jen quiltování, Verunka poslala moc pěkný, kompletně hotový top deky - a u mně se šití zaseklo. Zatímco naše první společná deka pro Adélku byla hotová za pouhých 16 dnů od podání žádosti, tato se u mě zdržela několik měsíců, od konce května až do půlky srpna.

Měla jsem problém s rukama i se zády, protože jsem hodně pracovala na vytváření nové zahrady. Přetížené ruce odmítaly večer poslušnost. To byl fyzický problém. Další kámen úrazu byl v tom, že nejsem quilterka a že můj šicí autorský vklad do téhle deky byl nulový. Takže se mi kousla i psychika. Uvědomovala jsem si ovšem, že Verunka o tu naši desátou společnou deku stojí už hodně dlouho, tak jsem se ty své fyzické i psychické bloky snažila překonat. Nakonec se mi to podařilo až v srpnu. 

Deka pro Sebíka (DL 330)

deka pro Sebíka

Je to téměř na den rok, kdy jsem naposledy šila Deku z lásky. Není to tím, že bych snad na Deky z lásky zanevřela, ale už nemám čas jich šít tolik, co dříve. Nicméně jedna je přece jen málo, příští rok musí být alespoň dvě.

Sebík má rád kostely a hrady a když mi přišly obrázky (které jsem jaksi zapomněla vyfotit), byla jsem z nich skoro nešťatsná. Ne že by nebyly hezké, to ne, ale zdály se mi být poněkud smutné. A většinou ne tak úplně vhodné na deku pro malého kluka.

Proto chvíli trvalo, než jsem se mohla pustit do šití. Čekala jsem na okamžik aha!

Snad se dostavil a deka i polštářek udělají pod stromečkem radost; maminka balíčky nerozbalila a nechává je dětem na Vánoce.

Deka pro Honzíka - s Verou z Brna (DL-262)

Deku pro Honzíka od začátku provázela smůla. Švadlenka, která se k dece původně zavázala, nejdříve ušití deky odkládala a nakonec se po čase přestala ozývat, a tak bylo potřeba najít náhradnice, které by deku rychle ušily.

Na výzvu Dáši Hulmákové se přihlásila Verunka z Brna, se kterou jsme už ušily nejednu deku - Verunka vždycky připraví nádherný veselý obrázek, který já pak zvětším na požadovanou velikost a celou deku dokončím a proquiltuju. Takže i tentokrát se mě Verunka zeptala, zda do toho s ní půjdu. Slíbila jsem s tím, že nejdřív ale musím dokončit věci slíbené do Zvířetnické charitativní aukce.

Nakonec se i tohle naše šití protáhlo. Verunka onemocněla a já měla problém s očima i s jinou nutnou prací, ale nakonec je přece jen deka hotová a v tuto chvíli už je konečně u Honzíka.

Deka a polštářek pro Káťu (DL-286)

Pro Deky z lásky jsem už dlouho nešila. Ne že bych snad nechtěla, ale letos je zatím nečekaně málo žádostí.

A když už se nějaká objevila, tak jsem se přihlásila rovnou na ušití celé deky. A abych si to opravdu užila, tak jsem přidala i polštářek.

Káťa je dost nemocná patnáctiletá dívka, které si přála růžovou deku s kočičkami. Na dece mohla být také šedá a fialová barva.

Na fotkách pořízených už za soumraku to tak nevypadá, ale deka ve skutečnosti taková je. Pozadí jmenovky není červené, ale tmavě růžové, a pozadí mezi obrázky není bílé, ale pro změnu hodně světlounce růžové. Stejná tmavorůžová je i na polštářku a na zadní straně deky.

Deka pro Matěje (DL-275)

O ušití deky pro Matěje jsem si řekla sama, když jsem na facebooku narazila na odkaz, upozorňující na jeho případ, který jsem znala už z dřívějška.

Samozřejmě bylo nutné, aby vše proběhlo obvyklým způsobem, tedy aby Matějova maminka o ušití deky požádala spolek  Deky z lásky.

Na deku této velikosti se běžně používá dvanáct obrázků, já jsem jich na víkendovém "Včeličkování" v půlce dubna dostala šest s tím, že ostatní, včetně jména, nějak ušiju nebo nahradím jmenovkovým panelem.

Nakonec jsem se rozhodla, že na deku přijdou velké aplikace svou velkých a silných zvířat. Snad jsem měla pocit, že by mohla Matějovi předat kus své síly, nebo bych si to alespoň moc přála.

Deka pro Vendu (DL-253)

Když jsem se hlásila na ušití deky pro Vendu (projekt číslo 253), chtěla jsem současně ušít i jmenovkový panel. Ale ukázalo se, že na jméno se už přihlásila Maru. Na mě tedy zbylo ušít dva obrázky, což znamenalo vymyslet něco nového.

Musela jsem ale nejdřív počkat na obrázky, abych si udělala představu, čím je doplnit.

Když mi obrázky konečně přišly, bylo mi jasné, že žlutých figurek je dost a že by to chtělo něco trochu jiného. Koukala jsem na nějaký mimoní film, ale k ničemu mě neinspiroval, až jsem nakonec narazila na to pravé. Na zlé fialové mimoně.

Deka pro Pavlíka - s Verou z Brna (DL-256)

deka pro Pavlíka

Top na deku pro Pavlíka ušila Anitta S. Přišel mi pečlivě vypracovaný a kompletně hotový, včetně bordury. Na mě pak zbylo udělat sendvič, deku proquiltovat a olemovat.

Deka byla větší, cca 135 x 175 cm, a jelikož jsem dovnitř dávala termolín, docela jsem si při quiltování protáhla ramena - quiltovala jsem kráčející patkou a tak jsem dekou točila a točila a točila, dokud jsem ji nedošila, protože jsem chtěla, aby ji Pavlíkova maminka dostala do rukou do Vánoc.

Deka pro Ondru (DL-239)

Bloky na deku pro Ondru mi přišly týden před přesunem pokojů. Stačila jsem ušít top a udělat sendvič, ale na dokončení si deka musela počkat až do nové pracovny.

Deku jsem prošila o víkendu, v pondělí poslala a v úterý ji už Ondra měl. 

Deka pro Matyáška (DL-257)

deka pro Matyáška

Deku pro Matyáška jsem ušila spolu s Jarmilkou v rámci víkendového šití s Dekami z lásky ve Vlašimi ve dnech 24. - 25. října 2015.

Tentokrát nemám vyfocené jednotlivé obrázky, nějak jsem to nezvládla, tak vám nabízím pár večerních pohledů na Vlašim, pořízených cestou na večeři.

Deka pro Markétku (DL-216)

Na deku pro Markétku jsem se přihlásila proto, že se mi líbilo, jak se na všech fotkách usmívá. A také se mi líbila představa, že budu po čase opět šít motýlí deku.

Těšila jsem se na obrázky a když přišly, měla jsem z nich velkou radost, protože byly opravdu krásné a v pěkně sladěných a příjemných barvách.

Oproti původnímu plánu ve finální podobě došlo k prohození obrázků ve spodní řadě. Bylo to neúmyslné, zřejmě jsem jsem měla potřebu na dece vyvážit žlutou barvu. Zjistila jsem to až po sešití celé deky, ale neměla jsem pocit, že by to bylo nesprávně a že bych to měla předělat.

Deka pro Wendy - s Verou z Brna (DL-234)

Tato deka je již šestou dekou z "dílny Vera&Vave"

Celé to probíhalo jako přes kopírák. Jako vždy se Verunka přihlásila k ušití a mě se pak zeptala, zda bych deku nedokončila a neprošila.

A jako vždy jsem souhlasila ráda, protože pracovat s obrázky od Verunky je velké potěšení.

Vendulce jsou tři roky a má problémy se sluchem. Má ráda kočičky a růžovou barvu. Verunka ušila krásné kočičky, na mě pak bylo přidat tu požadovanou růžovou a bílou barvu.

Deka pro Jinďu (DL-205)

Deka pro Jinďu je další dekou pro děti ze sdružení Krůčky. Jak už jsem psala u deky pro Jeníčka, jmenovky jsou v jednotném stylu a vyšila je Lenka z Nej-šicí-stroje, stejně jako velká loga Dek z lásky, která jsou také na všech dekách na přední straně.

Jinďovi je 7 let, má rád Jáju a Páju a také hudbu a hudební nástroje. Rodiče si pro něj přáli modrou deku.

Na deku pro Jinďu jsem se přihlásila už před delším časem a samozřejmě jako na potvoru mi obrázky přišly pár dnů před odjezdem na dovolenou. Snažila jsem do odjezdu udělat co nejvíc, protože jsem věděla, že už skoro na cestě je top od Verunky z Brna na další deku.

Deka pro Bedříška - s Verou z Brna (DL-217)

Deka pro Bedříška (projekt č. 217) opět pochází "z dílny Vera&Vave". :-) 

Tedy jako vždy se Verunka přihlásila na deku a pak se mě zeptala, zda bych ji nechtěla dokončit a proquiltovat. A protože prošívání dek od Verunky je radost, ráda jsem opět na spolupráci kývla.

Obrázkový panel pro Bedříška od Verunky je krásný a veselý, jen bylo potřeba ho zvětšit na požadovanou velikost (120 x 150 cm). Rozhodla jsem se pro nebesky modrou, protože krásně ladí se jménem Bedříška i s celým obrázkem a navíc si Bedříšek přál deku modrou nebo barevnou. Myslím, že se mu splnila obě přání.

Deka pro Kubajze (DL-200)

Už v začátcích činnosti spolku Deky z lásky jsme se rozhodli, že po 49 žádostech o deku ušijeme jednu deku, kterou věnujeme někomu, kdo si o ni nepožádal, ale kdo si ji podle našeho mínění zaslouží. 

Tedy někomu, kdo přes své onemocnění nebo hendikep dokáže něco mimořádného, čím povzbudí někoho dalšího nebo mu nějak pomůže.

Deka pro Kubu-Kubajze je již čtvrtou jubilejní dekou a Kuba ji dostává za to, že přes svůj hendikep sportuje a žije mnohem aktivněji, než spousta jeho vrstevníků. Kuba může být povzbuzením a inspirací nejen pro ostatní nemocné či hendikepované děti, ale i pro děti zdravé.

Více o Kubovi najdete zde.

Deka pro Adélku - s Verou z Brna (DL-175)

Deka pro Adélku (projekt č. 175) vznikla opět ve spolupráci s Verou z Brna. Přesněji řečeno, Vera jako vždy ušila středový obrázkový panel, já jsem ho pak zvětšila na potřebnou velikost a potom sestavila a proquiltovala deku.

Maminka psala, že sedmiletá Adélka má moc ráda pohádku Futurama, u které se směje a šťastná, protože jí tato pohádka dodává energii.

Doufaly jsme s Verou, že Adélce udělá radost i tato deka, a podle toho, co píše maminka, se nám to opravdu povedlo.

S obrázkovým panelem si Vera vyhrála. Nejdřív si nabatikovala látku a pak vytvořila spoustu krásných aplikací. Já sama jsem si panel bohužel nevyfotila a tak používám fotku od Very, kterou se mi ale za žádnou cenu nedaří otočit na výšku.