Deka pro Máťu

 

Během let jsem pro našich šest vnoučat ušila už několik dek, protože jak rostou, postupně u nich vyrůstají. Nejstarší vnuk Táda dostal svou velkou deku před dvěma roky a teď přišla řada na Máťu. Obě deky využívají zbytků látek, ale na první pohled je mezi nimi rozdíl. Deka pro Tádu (milujícího zelenou barvu) je sice scrapová, nicméně uhlazená a pravidelná. Deka pro Máťu (milujícího barvu modrou) je ve stylu improv, o kterém jsem psala na podzim minulého roku a který jsem si zamilovala vlastně už mnohem dříve, než jsem věděla, jak se jmenuje a že vůbec existuje.

Oživení kostlivce - díky Jamale

 

Někdy v loňském roce zveřejnila Jamala na svém blogu výzvu k zaslání topů, ze kterých připraví a proquiltuje deky na charitativní účely. Zajásala jsem, protože v krabici pod postelí jsem už několik let skladovala pár topů, ať už vlastních nebo vzniklých z "pešků", se kterými jsem si tak úplně nevěděla rady a neměla jsem čas je proquiltovat. Vybrala jsem tři nebo čtyři a poslala je Jamalce, která všechny obdržené topy postupně přetváří v krásné přikrývky.

Před pár dny mi poslala fotku, ze které jsem byla nadšená, a tak jsem poprosila o další fotky i o souhlas s jejich zveřejněním. Ten jsem dostala a tak vám dnes můžu představit kostlivce, který se proměnil v krásku.

Top jsem šila možná tak před dvanácti lety, kdy jsem zkoušela, jaké možnosti mi dávají kaleidoskopy. Byl původně zamýšlený jako přehoz na válendu v pokoji, který jsem získala jako svůj poté, co syn odešel bydlet se svou budoucí ženou.

Deka pro Karu II. - Hvězdná

(Nejen o Hvězdné dece, ale o mém šití trochu šířeji.)

O zadání deky pro Karu jsem psala v minulém příspěvku (klik ZDE). Měla být barevná a holčičí, ale ne sladká. Od počátku jsem měla pocit, že pro Karu musím ušít hvězdy, a tak jsem strávila dlouhé hodiny hledáním na Pinterestu i jinde. Až mi náhoda přihrála do cesty obrázek deky, kterou ušila a na fb dala Monika Malinová, které bych touto cestou ráda poděkovala. Ona měla ve středu hvězd vyšívané obrázky, což nenaplňovalo mou představu, ale vzor hvězd, to bylo přesně to, co jsem hledala. Přidala jsem barevné čtverce na okraje, barvy přizpůsobila puntíkům na látce, kterou jsem koupila na zádíčka a chtěla použít i na top, a návrh deky byl na světě. A protože M. prý říká své vnučce "hvězdičko", byla s hvězdami spokojená.

Deka pro Karu I. - LOVE

 

Už je to pár let, kdy se mi na fb ozvala má bývalá spolužačka, žijící dlouhá desetiletí v Německu. Tehdy jsem psala své malé postřehy "105 x 148", nazvané podle trestů, které nám na gymnáziu ukládal náš profesor češtiny, a podle toho mě M. identifikovala.. Od té doby jsme se na fb sledovaly, občas si napsaly a něco probraly. 

Letos na jaře se M. ozvala s prosbou, zda bych neušila deku pro její tehdy ještě nenarozenou vnučku. Došívala jsem tehdy deku pro sestřenici Alici, pak jela pryč, pak tu měla vnoučata, takže jsem mohla šít jen sem tam po chvílích.

Pětitřídka, deka pro Alici

 

Před pár lety jsme se začátkem prázdnin začaly scházet v domě, ve kterém kdysi bydlela babička mých sestřenic a kam jsem jako dospívající holka ráda jezdila, protože babička byla laskavá a úžasná. Scházíme se my, sestřenice a sestry, některé s některými vlastně ani nejsme pokrevně spřízněné, ale to babičce nikdy nevadilo, všechny nás u sebe ráda uvítala.

Loni jsem si uvědomila, že všechny ode mě mají nějakou deku, až na Alici, která teď dům vlastní a která nás vždycky zve na pár báječných dnů do domu vzpomínek. A tak jsem jí slíbila ušít deku.

Deka pro Libušku

 

Bylo nebylo, dávno tomu, kdy jsem ušila dvanáct jednoduchých čtverců. Už ani přesně nevím, kdy to bylo, ani co jsem z nich chtěla vytvořit. Občas na mě odněkud vykoukly, a tak jsem se na jaře rozhodla došít ještě čtyři a ušít televizní či piknikovou deku pro Libušku, maminku mého zetě.

Deka má rozměry cca přibližně asi tak 130 x 130 cm. Nebo možná taky 140 cm. Jako dokumentaristka jsem opravdu nemožná.

Deka pro děti z Ukrajiny

 

Začátkem května mě oslovila Jana Harmachová, zda bych se nepřipojila ke skupině patchworkářek, které šijí deky pro děti z Ukrajiny, které se svými matkami musely utéct ze své vlasti před válkou. Už v březnu jsem pro malé uprchlíky ušila několik polštářků, ale měla jsem stále pocit, že jim dlužím alespoň jednu deku. Nebo spíš sama sobě. Finanční pomoc jsme mohli poskytnout jen v omezené míře, ale solidarita a podaná ruka se dá vyjádřit i jinými způsoby. Poskytnutým ubytováním, radou i pomocí při komunikaci s našimi úřady, nabídkou práce a třeba právě ušitou dekou.

Zadání od Jany znělo: rozměr minimálně 110 x 140 cm a alespoň trochu žlutých a modrých látek. Obojí jsme snad cca splnila.

Deka pro Tádu

Na podzim roku 2019 jsem ušila všem vnoučatům deky. Nejstarší vnuk Tadeáš z ní ale už stačil vyrůst, tak jsem mu slíbila novou scrapovku. Původně jsem ji chtěla stihnout do Vánoc, ale covid mi koncem listopadu kapánek přistřihl křídla.

Konečně jsem ji ale došila. Táda má rád zelenou barvu a tak doufám, že se mu deka bude líbit a že mu chvilku vydrží. Měla by, je mu patnáct a deka má rozměry 145 x 210 cm. Deka je jednoduše prošitá ve svislých pruzích.

Pět dětí, pět dek a rok 2019

 

Dokončila jsem teď deku pro nejstaršího vnuka, protože z té předchozí už vyrostl. A při té příležitosti jsem zjistila, že jsem na blog nedala ani jednu z pěti dek, které jsem šila pro svou "velkou pětku" na podzim roku 2019. Tak se chlubím alespoň dodatečně. Dřív, než z těch dek vyrostou další děti.

Jednotlivé deky uvidíte po rozkliknutí článku.

UFO na plotě

 

V rámci ponovoročního úklidu úložných prostor jsem otevřela malý kufřík, ve kterém přechovávám část polotovarů z šicích kurzů, zbytků svých projektů a dalších podivných věcí, jimž se v šicím světě říká kostlivci nebo UFO.

Topy dvou pestrých polštářků, které jsem ušila nevím proč a nevím kdy, byly dokonce proquiltované, ale už tehdy jsem s jejich prošitím nebyla spokojená, tak jsem je odložila na neurčito. Teď jsem quiltování vypárala, polštářky prošila znovu a dokončila.

Deka a drobnosti pro "Vendelínka"

V prosinci očekáváme příchod nového vnoučka, který dostal pracovní jméno Vendelín. A protože jeho rodiče jsou velcí milovníci koček, bylo mi jasné, že deka pro Vendelínka bude muset být modrá a kočičí. Inspiraci k dece jsem našla na Pinterestu, kde je k vidění několik modifikací tohoto vzoru.

Vendelínkovi jsem ušila také hnízdečko a muchláčka. Návod na hnízdečko jsem našla na internetu, stejně jako inspiraci k výrobě muchláčka, kdy jsem zkombinovala prvky z volně dostupných návodů.

Scrapové přehozy do Miličína

Když jsme s Vaškem loni přespávali u mé sestřenice v podkrovním pokoji pro hosty, napadlo mě, že by se tam mohly hodit scrapové deky. A hned jsem jejich ušití víceméně slíbila, protože přece mám doma spoustu zbytků látek a vymyslet nějaký scrap není vůbec těžké.

Pak se ukázalo, že zbytků je tu sice opravdu dost, ale vymyslet úplně jednoduchý scrap a dobře ho spočítat bylo mnohem obtížnější, než jsem čekala.

Přehoz na inkubátor pro miminka

V rámci 12. Prague Patchwork Meeting 2018 byla vyhlášena akce "Věnujte novorozencům deku přes inkubátor" pro Novorozenecké oddělení Krajské zdravotní, a.s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Vice o akci naleznete zde.

I když mělo jít zejména o deky ušité v rámci základního kurzu, mnohé z patchworkářek šily přehoz přímo pro tuto akci, protože už svou první základní deku neměly, nebo ji nikdy ani nešily.

Deka pro Natálku

deka a polštářky pro Natálku

Měla jsem teď velmi dlouhou šicí pauzu, a ještě delší čas uplynul od chvíle, kdy jsem naposled šila klasickou deku.

Tato růžová deka je určena pro mou malou neteř, jako výplň jsem použila termolín. Prošívala jsem rovně i volným quiltováním.

Deka má rozměry 114 x 140 cm.

Deka pro Péťu

 


Před časem jsem šila deku pro Vanessku (tady), o rok starší sestřenici naší Emičky. 

Letos se Vanessce narodil bráška, a tak musel dostat taky svou deku. Sice je pro něj ještě trochu velká (cca 100 x 130 cm), ale on do ní určitě brzo doroste.

Dlouho jsem si lámala hlavu na tím, jak deku pro Péťu ušít, až jsem se nakonec rozhodla vykrást sama sebe a použít zvířátka, která jsem kdysi vymyslela pro jednu z dek z lásky (tady).

Deka a polštářky pro Sáru

Uvědomila jsem si nedávno, že dvě z mých tří sestřenic už svou deku mají, jen na tu nejmladší se stále nedostávalo. A vlastně svou deku nebude mít ani teď, protože jsme se domluvily, že místo Ester ušiju deku její pětileté dceři. 

Sára  má nově předělaný pokojíček, laděný do bílé a starorůžové barvy, doplněné přírodním dřevem. A taky zelenou barvou, jak jsem se dnes při předávání dozvěděla.

Modrozelená

Letos jsem objevila kouzlo jednobarevných látek a hustého rovného prošívání, kouzlo moderního patchworku.

Moderní patchwork se pro svou střídmost velice dobře uplatní v minimalisticky zařízených interiérech, ale stejně tak dobře dokáže doplnit tradiční zařízení bytu.

Deka pro Dorinku a Bětušku

Před nedávnem mě dávná známá požádala o ušití dek pro své malé holčičky. Blaňule si přála deky obrázkové, veselé, se zvířátky a spíš do zelena. Rodina tráví hodně času v přírodě a hlavně v lese, protože chovají jezevčíky, se kterými se věnují myslivosti.

Jezevčíci tedy nesměli na dece chybět. Protože já zas tak kreslit neumím, požádala jsem o pomoc jinou svou známou, velice šikovnou kreslířku. Jindra je velice vytížená úplně jinou prací, než kreslením, a když jsem po ní chtěla ještě jednoho jezevčíka, řekla mi, ať ho na druhé dece otočím. 
A tak se i stalo.

Deka pro Kryštůfka

deka pro Kryštůfka

Když jsem v létě roku 2014 šila deku pro tehdy půlroční Emičku, tak mě ani ve snu nepadlo, že budu tak brzo šít deku pro jejího půlročního brášku Kryštůfka.

Snažila jsem se, aby Kryštůfkova deka byla ve stejném duchu, ale aby byla klukovská. Snad se to podařilo.

Na dece jsou prostřídané barevné jednoduché čtverce se čtverci, na nichž jsou aplikace. Na rozdíl od letní louky, která je dece Emičky, jsem použila mořské motivy.

Scrapová pikniková deka s větrníky

Nevím, jak je to možné, ale pokaždé, když fotím deky na plotě, tak fouká vítr. A já tam stojím s připraveným foťákem a čekám, až se deka na chvíli připlácne na plot a přestane povlávat. Na téhle fotce se mi ale ten pravý okamžik vystihnout nepovedlo.

K šití scrapové a srubové deky mě přivedl přebytek zbytků a výzva Alice Seidlové v loňském roce, abychom ušily srubovou deku.