Toto leporelo je součástí jednoho projektu, vyhlášeného klubem SQ, proto se o něm zatím nebudu šířeji rozepisovat. Mám ho ušité a připravené už od léta a pracovala jsem na něm někdy od února či března letošního roku. Doma, ale nejčastěji na zahradě. Byla to práce, která mě nesmírně naplňovala, bavila a uklidňovala. Obšívat velkým stehem čtverečky látky o velikosti 15 x 15 cm, potom na ně rovněž velkými stehy našívat kousky látky a potom vyšívat či prošívat tak, jak mě právě napadne, to je něco, co je mi nesmírně blízké. Je to moje cesta. Cesta, kterou jsem už tak či onak používala a ke které směřuju několik let.
Tvorbě malých obrázků jsem se dlouhodobě vyhýbala hlavně proto, že přesně nevím, co s nimi. Svazovalo mě něco, co jsem nedokázala překročit. Totiž že všechno musí být k něčemu, případně součást nějakého vyhlášeného projektu. A musí to být quilty. To, že si někdo dělá obrázky, to vlastně existuje jen na internetu. Na Pinterestu, na YouTube, a taky třeba na eBay, ale ne v Čechách, ne v mém světě. Nicméně pak jsem zjistila, že třeba textilní výtvarnice Mirka Kalinová vytváří malé obrázky už celé roky a ukládá si je právě do takovýchto leporel. A na internetu jsem narazila i spoustu dalších podob textilních knížek. Jednu takovou pomalu vytvářím, ale o tom až někdy jindy.
Jednotlivé obrázky v leporelu Cesty rokem 2024 jsou přiřazeny k jednotlivým měsícům roku. Existuje k nim i drobné povídání, kratičké verše, které se ukládají do malé kapsičky na titulní straně.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu na mém blogu i za vaše komentáře, jsou pro mě důležité. Vave