Jehelníček

 

Jednodušší jehelníček snad ani být nemůže a ušít se dá za hodinu, možná za dvě, když se u toho lelkuje. Že ho potřebuju, to už mě napadlo až včera nebo předevčírem, ačkoli snad celou dobu, co si nosím ven šití v plechové krabičce od bývalé kolegyně z práce, hledám pracně jehly a špendlíky zamotané ve smotcích bavlnek ať už jednotlivě, nebo zapíchané do kousků látek. Obvykle jsem je našla tak, že jsem si je zapíchla do prstu, což není zrovna dvakrát sofistikovaný způsob hledání.

Když mě napadl jehelníček., vybavila jsem si, že jsem si loni o malých jehelníčcích psala s Jamalkou. Dávala je k sobě na blog a protože to je roztomilý nápad, tak sem odkaz na její článek dávám.

Quilt Růžová zahrada

 

Quilt Růžová zahrada vznikl jako součást výstavní kolekce Bohemia patchwork klubu s názvem Růže, které nevadnou. Tato kolekce bude poprvé představena ve Výstavní galerii Chvalského zámku dne 27. června 2024 od 17 hodin, vice ZDE.

Musím přiznat, že Růže mi daly zabrat, zadání bylo hodně jasné, úzké. Nedovedla jsem si představit, že ztvárňuji konkrétní růže, proto jsem se rozhodla ztvárnit pocit, jakým může působit růžová zahrada v plném květu za letního rána.

Deka pro Máťu

 

Během let jsem pro našich šest vnoučat ušila už několik dek, protože jak rostou, postupně u nich vyrůstají. Nejstarší vnuk Táda dostal svou velkou deku před dvěma roky a teď přišla řada na Máťu. Obě deky využívají zbytků látek, ale na první pohled je mezi nimi rozdíl. Deka pro Tádu (milujícího zelenou barvu) je sice scrapová, nicméně uhlazená a pravidelná. Deka pro Máťu (milujícího barvu modrou) je ve stylu improv, o kterém jsem psala na podzim minulého roku a který jsem si zamilovala vlastně už mnohem dříve, než jsem věděla, jak se jmenuje a že vůbec existuje.

Oživení kostlivce - díky Jamale

 

Někdy v loňském roce zveřejnila Jamala na svém blogu výzvu k zaslání topů, ze kterých připraví a proquiltuje deky na charitativní účely. Zajásala jsem, protože v krabici pod postelí jsem už několik let skladovala pár topů, ať už vlastních nebo vzniklých z "pešků", se kterými jsem si tak úplně nevěděla rady a neměla jsem čas je proquiltovat. Vybrala jsem tři nebo čtyři a poslala je Jamalce, která všechny obdržené topy postupně přetváří v krásné přikrývky.

Před pár dny mi poslala fotku, ze které jsem byla nadšená, a tak jsem poprosila o další fotky i o souhlas s jejich zveřejněním. Ten jsem dostala a tak vám dnes můžu představit kostlivce, který se proměnil v krásku.

Top jsem šila možná tak před dvanácti lety, kdy jsem zkoušela, jaké možnosti mi dávají kaleidoskopy. Byl původně zamýšlený jako přehoz na válendu v pokoji, který jsem získala jako svůj poté, co syn odešel bydlet se svou budoucí ženou.

Quilt Tváře podzimu

 

Tak jsem se zase jednou probudila a zjistila jsem, že mi na blogu chybí quilt, který jsem ušila ve stylu improv. 

Qiult jsem ušila jako součást kolekce BPK na téma Podzim, která měla svou premiéru na zámku Chvaly (více zde). Tehdy jsem po dohodě s vedením klubu vystavovala jiný quilt (Tři zahrady a Eden) s tím, že ten pravý quilt dodám do konce roku 2023, aby se kolekce Podzim pro vystavování v roce 2024 zkompletovala. 

První možnost vidět tuto krásnou kolekci bude v penzionu v Janovského ulici na Praze 7, kde bude vystavena od 6. února do 15. dubna 2024. S ohledem na provoz penzionu bude výstava pro veřejnost přístupná pouze v neděli, vždy v době od 10 do 17 hodin. 

Poté bude kolekce představena v rámci BPM 2024 v Brně.

Improv? Bingo!

Co je to improv (improv styl v patchworku), to jsem se dozvěděla nedávno od Jamaly na jejím blogu, kdy připomněla jeden svůj starší článek - KLIK. Je to vlastně legrační, když píšu, že jsem se to dozvěděla nedávno, protože jsem ten článek četla už před dvěma lety. Jenže, názvy si obvykle nepamatuju a tehdy jsem improv vyhodnotila spíš jako scrap, a to přes všechno, co o něm Jamala napsala. Protože já jsem vlastně něco podobného intuitivného šila už dávno a vždycky to pro mě scrap byl. Třeba deka pro Markétku (Dalmi), KLIK, nebo přehoz pro dceru Lucii, KLIK. Ty jsou sestaveny z menších bloků v improv stylu. Zkrátka jsem to, co Jamala ukazovala, brala hlavně díky použitým jednobarevným látkám spíš jako "moderní (tvůrčí, intuitivní) scrap". A říkala jsem si, že bych se k němu ráda někdy vrátila, až někdy... až budu mít čas. 

Letos frčí skřítkové

 

Poprvé jsem šila hračky pro děti z mateřské školky v covidovém roce 2021. Děti mívají pravidelně svou besídku při rozsvěcení obecního vánočního stromu na počátku adventu a od obce při té příležitosti dostávají malý balíček sladkostí. A mě tehdy napadlo, že by bylo hezké, kdyby dostaly také malou textilní hračku, Takovou akorát do ruky a aby se jim vešla do kapsy nebo do batůžku nebo pod polštář. A tak jsem začátkem podzimu začala šít autorské andělíčky. Většina byla šitá na stroji, ale vycpaní křídla jsem prošívala ručně, stejně jako jsem v ruce přišívala hlavičky. Když jsem teď andělíčky chtěla připomenout odkazem, nenašla jsem je. Prostě jsem je tehdy nedala na blog. A tak sem dám alespoň vzpomínkovou fotku.