pondělí 12. dubna 2021

105PLUS: Zamrzlo

 

Chybělo jen málo, abych opět podlehla pokušení požádat si na Zvířetníku nebo na facebooku o téma na stopětku. Moje snacha je v Rumunsku uvízlá kvůli kovidu již čtvrtým týdnem, což znamená, že se s Vaškem podílíme na distanční výuce prvňačky a předškoláka už třetí pracovní týden. K tomu se snažíme zvládnout všechny dříve plánované práce spojené se zakládáním nové zeleninové zahrady i údržbu zařízení naší starší, převážně relaxační zahrady. Už jen to samo o sobě stačí vymést z hlavy všechny myšlenky, které se netýkají včasného odevzdání úkolů, sestavení pro děti zdravého a zajímavého jídelníčku z pokrmů, které jsou raz dva hotové, či doby schnutí olejového nátěru dřevěných konstrukcí a přípravu půdy pro semínka, která měla být zaseta už před několika týdny. A k tomu přišlo to prudké ochlazení.

čtvrtek 1. dubna 2021

105PLUS: Poděkování učitelům a sláva Velikonocům

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. U nás toho zlého bylo teď víc než dost. Snaše nedávno zemřel v Rumunsku tatínek. Jet na pohřeb obnášelo buď bleskový návrat, nebo desetidenní karanténu, na jejímž konci se ukázalo, že snacha se pravděpodobně na pohřbu nakazila kovidem. To znamená zůstat v Rumunsku další dva týdny, tedy až do 8. dubna. Protože syn v zaměstnání je až po uši v řešení jakéhosi projektu, nabídli jsme hned v začátku, že po většinu pracovních dnů se o vnoučata postaráme u nás doma. Díky tomu jsem si mohla vyzkoušet jak on-line výuku prvňáčka, tak distanční výuku předškoláka. Musím po pravdě přiznat, že tuto lehce zanedbáváme, protože se snažíme být co nejvíc venku a Kryštůfka beztak víc baví učivo první třídy, které se zájmem sleduje.

105PLUS: Květák


Tvrzení, že každý má to, co si vykoleduje, nemusí být vždy pravdivé. Kupříkladu nebyli to moji milí čtenáři, kdo si před týdnem na facebooku lehkovážně požádali o téma na stopětku, přesto jsou to oni, kdo dnes budou číst o květáku. Neboť právě stopětku toto výstřední téma si vyžádal můj přítel Ivo Janeček, jinak velice seriózní člověk, zabývající se lidskou duší i tělem, kvantovou fyzikou, fraktály i chozením po rozbitých střepech a žhavém uhlí.

čtvrtek 18. března 2021

105PLUS: Smíření a naděje

 

Jak to čas od času dělávám, když mě nic nenapadá nebo mám pocit, že začínám být silně monotónní, požádala jsem na facebooku o téma na zítřejší stopětku. Jako první zareagovala Blaňule (nebylo to poprvé, děkuju), napsala slovo „smíření“, vzápětí Petra Čermáková nabídla téma „naděje“. Jako třetí se přihlásil Ivo Janeček, se kterým jsem chodila přes uhlíky, dokud to šlo. Jeho zadání znělo „květák“ a na stopětku na toto téma se můžete těšit příští týden. Dnes si dovolím spojit smíření a naději do jedné stopětky, protože mám pocit, že k sobě neodmyslitelně patří.

středa 10. března 2021

105PLUS: Šaty a člověk

 

Zcela nepochybně patřím mezi ty, kteří upřednostňují pohodlí před módou a kteří jsou přesvědčeni, že s formálností oblečení se to občas přehání. Tím nemám na mysli, že by se snad do Národního divadla mělo chodit v džínách, to rozhodně ne, ale třeba požadavek některých zaměstnavatelů, aby ženy v práci nosily formální kostýmky a lodičky, mi přijde přehnaný. Zaměstnavatel by přeci neměl nutit své zaměstnankyně chodit v obuvi, která je lékaři prohlašována za nezdravou. Navíc je to možné brát jako diskriminaci nejen kvůli botám deformující nohu, ale i z důvodu, že ženy obvykle mají menší plat, ačkoli je požadované oblečení stojí víc peněz než muže. Také mi nedává smysl, když se stanovuje společenská prestiž prostřednictvím značek bot, hodinek, oblečení a doplňků. Šaty tak dokážou udělat z kmána pána – alespoň tedy spousta kmánů je o tom přesvědčeno, aniž by je napadlo, že rytířem se člověk nestane tím, že si oblékne brnění.

čtvrtek 4. března 2021

105PLUS: Sestřička


Moje nejvíc nejlepší kamarádka je zdravotní sestřička, proto jí občas láskyplně říkám, že je to moje sestřička sestřička. Během dlouhých let své praxe pracovala ve velké nemocnici na různých odděleních, zejména na těch, kde o jde běžně o život – porodnice, dětská i dospělá JIPka. Moje sestřička je skvělá, stále se vzdělávající, neúnavná, výkonná, poctivá a lidsky smýšlející, a tak je jen spravedlivé, že už před mnoha lety dostala příležitost řídit nelékařský personál v jednom velkém uskupení nemocnic. A dělá to velice dobře, protože je silná, férová a vždy jedná ve prospěch pacientů, personálu i rozvoje a zlepšování provozu nemocnice, přestože to někdy znamená, že musí odolat tlakům na to, aby se věci děly jinak.

středa 24. února 2021

105PLUS: Nanicovatě

Je poslední únorový týden, tedy poslední zimní týden, podle meteorologů. Jaro už zlehka našlapuje za dveřmi, ale když je otevřeme dokořán, jaro nikde. Už kolikátý den je inverze, alespoň tedy u nás v nížině, a sluníčko se zjeví až někdy na večer, cudně zahaleno sto padesáti mlžnými závoji. Dopoledne je teplota na jednom stupni nad nulou, odpoledne se vyšplhá někam k sedmi stupňům. Čas mezi zimou a jarem bývá občas stejně dlouhý, tíživý a nanicovatý, jako bývá v noci hodina mezi psem a vlkem, když člověk nemůže spát.