V rámci ponovoročního úklidu úložných prostor jsem otevřela malý kufřík, ve kterém přechovávám část polotovarů z šicích kurzů, zbytků svých projektů a dalších podivných věcí, jimž se v šicím světě říká kostlivci nebo UFO.
Topy dvou pestrých polštářků, které jsem ušila nevím proč a nevím kdy, byly dokonce proquiltované, ale už tehdy jsem s jejich prošitím nebyla spokojená, tak jsem je odložila na neurčito. Teď jsem quiltování vypárala, polštářky prošila znovu a dokončila.
Zárodek polštářků s hnědou látkou vznikl kdysi dávno na mém prvním a posledním kurzu (mimo kurzů v rámci šicích táborů). Učily jsme se řezat díly ze sešívaných bloků a jaksi nám nebylo zdůrazněno, že na kýžený efekt je třeba řezat pruhy o různé šířce a o určité délce. Po kurzu jsem doma sešila vzniklé trojúhelníky do čtvercového bloku a zklamaně odložila. Teď jsem čtverce rozšířila o borduru, prošila a ušila polštářky. Nakonec jsem s nimi docela spokojená. Vytváří se na nich optický klam a člověk může jen hádat, co je nepřesné šití a co "úmysl umělcův". :)
Dále jsem vyšťourala docela velké žluté čtverce s malými modrými, ne zcela stejně velkými odšitými rohy. Čtverce měly zubaté okraje, jako by byly z něčeho odstřiženy nůžkami. Tak tady mám totální okno, co se týče vzniku těchto polotovarů. Matně tuším, že se tehdy cosi fatálně nepovedlo, nicméně teď nastal čas to napravit. Čtverce jsem seřízla a rozřezala na čtyři díly, přidala různé světle zelené látky, vyrobila půlené čtverce a ty sešila do bloků. Vyšlo to akorát tak na dětskou deku o velikosti 96 x 96 cm. Vzadu je zelený flanel s dětským motivem. Na plotě jsem quilt zapomněla otočit, byla taková zima, že jsem spěchala domů a teprve teď jsem zádíčka vyfotila alespoň na podlaze.
Ještě mi dva bloky zbyly, tak jsem přidala látky z dětského quiltu a ušila polštářek.
Jsem opravdu šikovná. Povedlo se mi zbavit zlomku kostlivců z kufříku a vyrobit věci, které zabírají podstatně více místa a pro něž zatím nemám žádné uplatnění. :)
Chtěla jsem udělat hromadné foto, ale foťák v mobilu se mi přepnul do jiného módu, který vyrábí nepoužitelné fotky. To by mě vážně zajímalo, proč takové složitosti dávají do věcí, které používám já, vyhlášená tím, že u všeho požaduji jen tlačítko vypni/zapni.
Ali díky tobě jsem se také pustila do likvidace “kostlivců”😁. Teď přemýšlím zda při té příležitosti nesepsat závěť, komu odkázat ty kilometry nedotčených látek😂
OdpovědětVymazatPřeji hezké mrazivé dny❄️
Moc se omlouvám, že jsem nereagovala dříve, nechodí mi do mailu upozornění na příspěvky. :(
VymazatMy to máme domluvené s Markétkou, že si látky navzájem odkážeme. Jenže Markétka by mi k nim musela odkázat i barák, abych je měla kam dát, ona to se mnou bude mít mnohem jednodušší, přestože toho je taky mraky.
Těším se na Tvé kostlivce, Renátko.
Alenko, to je úžasné šití. Paráda. Pady
OdpovědětVymazatMoc děkuju, Jamalko.
VymazatTo je tak krásné! Směju se tu nahlas, protože se v tom poznávám do posledního slůvka a taky proto, že právě teď šiju něco, o čem netuším co z toho nakonec bude jen proto, že jsem našla nařezané půlcoulové čtverečky docela hezké kytkované látky a zároveň chtěla zkusit jednu techniku, která se mi zalíbila v prastarém americkém časopise.
OdpovědětVymazatNo ale jak víme, právě to je na patchworku to nejkrásnější, ta nekonečná řada možností jak stvořit z ničeho NĚCO, dokonce něco velmi krásného.
Až to došiju, vyfotím a ukážu. Snad to dopadne dobře, ale - kdo to může dopředu vědět...
A třeba se najde pro tvé i mé ufouny někdo, koho potěší a budou se mu hodit.
<3
Jo, určitě ukaž!
VymazatMiluju patchwork pro jeho nekonečnost. Současně mě ale ta nekonečnost někdy brzdí, protože nevím, kterým směrem se zrovna teď vydat.
Alenko, nádherné kousky jsi ušila. Určitě udělají obdarovaným radost. Marie
OdpovědětVymazatMoc děkuju, Maruško!
VymazatZušlechtění kostlivců se povedlo moc hezky ! :-)
OdpovědětVymazatPěkný den !
Hanka
Děkuju, Hanko, a přeju hezký večer. Moc se omlouvám, že jsem nereagovala dříve, nechodí mi do mailu upozornění na příspěvky. :(
Vymazat