Tento quilt přišel ke svému názvu jako slepý k houslím. Ve chvíli, kdy jsem připravovala popisky ke quiltům, tento obraz ještě vůbec neexistoval. Ba ani představa o něm. Jen jsem věděla, že bude na rámu 60 x 60 cm a že to bude "improv". V uvozovkách píšu improv proto, že mám potřebu to nějak pojmenovat, ale vím, že to není přesné.
Zkrátka nevěděla jsem nic, ale potřebovala jsem si vytvořit QR kód, což znamená, že jsem potřebovala vytvořit článek o neexistující věci. Resp. alespoň nějaký náznak článku, nějaký název. A tak vznikl název Není známo, nic víc.
Nejdřív jsem totiž musela došít předchozí quilt Tajnosti a uvolnit si hlavu, abych mohla přemýšlet o dalším projektu. Ale už když jsem Tajnosti dokončovala, začala jsem vytahovat krabice, ve kterých uchovávám už řadu let veliké vzácnosti. Krabice obsahovala pár ekoprintů, které jsem kdysi vyráběla s kamarádkou Markétkou, ekoprinty, které jsem vyráběla doma a hlavně a především přírodně barvené látky a ekoprinty, které mi velkoryse věnovala Jamala (Jana Malaníková). Ty hadříky pro mě měly takovou cenu, že jsem se nikdy neodvážila do nich střihnout a na něco je použít. Možná jen malý kousíček tu a tam.
V tu chvíli jsem už věděla, že budu potřebovat černou, a tak jsem se cestou od kadeřnice zastavila v Hrabárně v Nymburce. A přesně, jak jsem si přála, vyštrachala jsem dva jemné černé povlaky na polštáře. Došila a vyfotila jsem Tajnosti a práce mohla začít. Přesněji řečeno, musela začít. Bylo 17. června. Instalace výstavy proběhne 23. června dopoledne, času tedy vskutku nebylo nazbyt.
Zvláště když se jedná o improv v mém pojetí, kdy to vlastně žádné improv není. Je to prostě tvorba. Na to, aby to bylo improv, je to až příliš kontrolované. Je to intuitivní šití, ale není to ve stylu "ušiju nějaké kousky, poskládám je a ono něco vznikne". To je něco, co bych si ráda zkusila, ráda bych to uměla, ale tak bezprostředně mi to nejde.
Není známo je název, který nakonec sedí. I když látky od Jamaly byly pečlivě popsané informacemi, o jaké barvení a čím se jedná, já jsem to všechno pomíchala dohromady, navíc i se svými látkami. Není také známo, jakou vlastně stálebarevnost budou ty látky a tisky mít, protože se jedná o barvy z přírodnin. Není známo, co vlastně "básník" chtěl svým dílem říct. I když já to možná začínám tušit, nechám na každém, ať si v tom najde to své.
Quilty CML2 error a Není známo mají v sobě výplň, jakou jsem doma našla. Bohužel to byl jen Termolin 180 z Polytexu. Kdysi jsem tam koupila nějaký zbytek a nepoužila ho, teď na mě vypadl. Ale pro napínání na rám je mnohem vhodnější recyklovaný bavlněný vatelín od téže firmy. Musím se trochu zazásobit a taky probrat ty bedny různě velkých zbytků a odřezků, které řadu let schovávám s tím, že se budou hodit na prostírání, podkafíčka a do polštářků. Což jsou věci, které nešiju vůbec, nebo jen velmi málo.
Fotky možná naznačí, že i když výsledek působí jednolitě a vlastně docela jednoduše, samotný proces bývá složitá, zdlouhavý a poměrně vyčerpávající. Quilt, resp. top jsem nakonec došila 21. června večer a pondělí 22. června jsem strávila vytvářením sendviče, quiltování a napínáním na rám. Končila jsem někdy kolem páté odpoledne. Což je vlastně parádní, taky jsem to mohla táhnout do půlnoci. :)
Quilt má velikost 60 x 60 cm a je napnutý na malířském rámu.







Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu na mém blogu i za vaše komentáře, jsou pro mě důležité. Vave