Boro, anebo neboro?

klubová "Látková výměna"

Říká se, že lidem přichází do cesty a nabízí se to, na co jsou připraveni. Nebo možná spíš je to tak, že to potkávají už dříve, ale prostě to nevidí, nevšimnou si.

Po pěti letech šití víceméně stále stejného klasického patchworku jsem si letos zakoketovala s patchworkem moderním, dekorativním i užitným. Bavilo mě to a baví, ale zřejmě to dlouhé rovné strojové prošívání ve mně vzbudilo touhu dělat něco rukama. 

Ale co? Naháčkovala a napletla jsem se kdysi dávno tolik, že mě to stále ještě znovu neláká. Klasické vyšívání není nic pro mě a ručně šitý klasický patchwork si nechávám na někdy příště. 

Pořád jsem nevěděla co, až mi přišly do cesty džínové batůžky pro děti v Africe. Nejdřív jsem vybírala aplikace, ale nevěděla jsem, jestli by se tamním dětem líbil třeba slon nebo kočka. Tak jsem nakonec vzala kousek vlny, stočila ji do spirály a přišila režnou nití velkými stehy na jednu ustřiženou nohavici. A potom na druhou, protože jsem chtěla ušít dva batůžky. Nebyla jsem si úplně jistá tím, jestli se to bude líbit dětem v Africe, ale mně se to líbilo. Napadlo mě, že by z toho možná mohla být hezká taška, tak jsem nohavici rozstřihla a látku víc prošila.

batůžek do Afriky

možná z toho bude taška, až budu mít chvilku času

A potom jsem na internetu narazila na stránky Lady Charvátové a na nich na její velké a malé boro. Začala jsem si na internetu hledat další informace a otevřel se mi celý nový svět. Boro, chiku chiku, pojagi, sashiko, korak ... co slovo, to kouzlo. Nádherné zajímavé techniky, které je třeba prozkoumat a vyzkoušet.

Jako první přišlo na řadu boro, ušila jsem japonskou taštičku-uzel. A v hlavě mám další boro projekty, tohle hrubé prošívání a sešívání záplat se mi hodně zalíbilo. A chci si v zimě ušít závěs technikou pojagi.

Ale přednost pochopitelně mají projekty, ke kterým se zavázala už dávno. Jako třeba pět polštářků a ještě něco dalšího pro charitativní aukci. Deka z lásky, kterou budu dokončovat a quiltovat. Nebo klubové šití quiltů o rozměru 40x60 cm ze tří látek, které jsme si vylosovaly už někdy v červnu.

Dostala jsem látky v barvě šedé, červené a růžové, hezky sladěné. A možná to byl ten důvod, že jsem si s nimi nevěděla rady. Nenapadalo mě nic klasického, ani se mi nechtělo sestavovat z aplikací nějaký obrázek. 

Až nakonec tento týden jsem dostala odvahu, vzala kus tmavě vínové látky, udělala na ní pár aplikací a všechno přišila a prošila velkými stehy. 

Boro? Neboro? Nevím, ale baví mě to moc.

foceno venku, barvy jsou bohužel zkreslené

detail

detail