Boro podložky

Dočetla jsem se nedávno v odkazu nalezeném na Pinterestu, že japonské? korejské? děti si šijí chňapky? prachovky? 

Snad aby se naučily sashiko? boro? Nevím přesně. Četla jsem jen zběžně za pomoci překladače a teď ten odkaz nemohu najít.

Mně se ty malé prošívané kousky látek moc líbily. Jako prachovky se mi zdají nesmyslné a na chňapky je jich škoda.

Hedvábný přívěsek do třetice

Už to budou dobré dva roky, co jsem dostala od kamarádky prastarý dětský kufříček, plný různých knoflíků a spon. V něm jsem nalezla nejen ty krásné knoflíky z pravé perleti, ale také zbytek korálkového náhrdelníku či náramku.

Dnes jsme měli velice milou rodinnou návštěvu a tak jsem u povídání mohla v pohodě zašívat, vyšívat, přišívat i našívat.

Tento přívěsek je o něco užší, měří 7 x 10 cm.

Druhá fotka je s bleskem.

Perleť a hedvábí každého přivábí

Alespoň mě tedy přivábily

kousky nádherného kimonového hedvábí, 

které mi nedávno přišly z Japonska

hodně starý perleťový knoflík, 

jenž po našití na látku začal zase zářit

staré dírkové nitě z přírodního hedvábí

kousek lněné látky

malá vlněná kolečka

Z toho všeho vznikl malý textilní šperk, který má rozměr 

8 x 10 cm a je zavěšený na hedvábné šňůrce.

Boro, anebo neboro?

klubová "Látková výměna"

Říká se, že lidem přichází do cesty a nabízí se to, na co jsou připraveni. Nebo možná spíš je to tak, že to potkávají už dříve, ale prostě to nevidí, nevšimnou si.

Po pěti letech šití víceméně stále stejného klasického patchworku jsem si letos zakoketovala s patchworkem moderním, dekorativním i užitným. Bavilo mě to a baví, ale zřejmě to dlouhé rovné strojové prošívání ve mně vzbudilo touhu dělat něco rukama. 

Ale co? Naháčkovala a napletla jsem se kdysi dávno tolik, že mě to stále ještě znovu neláká. Klasické vyšívání není nic pro mě a ručně šitý klasický patchwork si nechávám na někdy příště. 

Deka a polštářky pro Sáru

Uvědomila jsem si nedávno, že dvě z mých tří sestřenic už svou deku mají, jen na tu nejmladší se stále nedostávalo. A vlastně svou deku nebude mít ani teď, protože jsme se domluvily, že místo Ester ušiju deku její pětileté dceři. 

Sára  má nově předělaný pokojíček, laděný do bílé a starorůžové barvy, doplněné přírodním dřevem. A taky zelenou barvou, jak jsem se dnes při předávání dozvěděla.

Japonský boro uzel

Na návodné video na  Boro Reversible Loop Bag jsem náhodou narazila na Pinterestu.

Zaujal mě ten zajímavý uzel a ještě víc se mi líbila použitá technika - boro.

Nejdřív jsem se pokusila si střih nakreslit sama, ale pak mi to nedalo a začala jsem se pídit po střihu originálním. Narazila jsem na něj v Austrálii a když jsme si vyjasnili, že ho opravdu nechci poslat za 16 + 75 AUD poštou, přišel mi v mailu. A jen za patnáct klokaních dolarů. 

Modrozelená

Letos jsem objevila kouzlo jednobarevných látek a hustého rovného prošívání, kouzlo moderního patchworku.

Moderní patchwork se pro svou střídmost velice dobře uplatní v minimalisticky zařízených interiérech, ale stejně tak dobře dokáže doplnit tradiční zařízení bytu.