Quilt Snění o vodě, kolekce Kořeny, cyklus Moje sestra Magdalena

Jsou to skoro přesně dva roky, co jsem se o tomto quiltu poprvé zmínila, a už tehdy jsem psala, že na něm pracuju dlouho. Dokonce jsem ho v roce 2018 vystavila ve Vlašimi, přesto jsem měla stále pocit, že je nedokončený. Našila jsem ho na jiné pozadí a to jsem pak letos v létě celé ručně prošila. Nevím jistě, zda ho už považuji za dokončený. Možná. Snad.

Původně jsem ho nazvala Snění o vodě, protože rok 2018 byl hodně horký a suchý. Časem jsem ho překřtila na Čekání na déšť, abych se nakonec vrátila k původnímu názvu. Je mnohoznačnější a lépe vyjadřuje mé pocity, se kterými jsem ho vytvářela.

Magdalena u hrobu, kolekce Kořeny, cyklus Moje sestra Magdalena

Naše soudobá euroatlantská civilizace má své kořeny v antice, židovství i v křesťanství. Jednoduše se to řekne, ale jak to ztvárnit v quiltu, to už je oříšek. Naštěstí mnohem lépe než nějaké logické uvažování mi zafungovaly volné asociace a téma i zpracování quiltu se na jejich konci objevilo zcela jasně. Pokusím se teď ten bleskový sled úvah zrekonstruovat.

Před pár lety na PPM tuším firma Brother předváděla digitální tisk fotografie na látku. Mohli jste si přinést vlastní fotografii, najít si nějakou z jejich počítače, nebo jste si mohli vybrat některý z již hotových tisků ve formátu A3. Zvolila jsem všechny tři možnosti a z hotových tisků jsme si mimo jiné vybrala obrázek kůry červené borovice. Protože, jak jsem říkala Markétce, když se otočí vzhůru nohama, vidím tam plačící Magdalenu.

Quilt Propojeni, kolekce Kořeny

 

Při doplňování blogu narážím opakovaně na pár nedostatků. Jednak není úplně snadné vyvolat si všechny pocity, které provázely tvorbo toho či onoho quiltu. A hlavně mi chybí pořádné fotky. Jak už jsem zmiňovala jinde, oznámení, že PPM je zrušeno, přišlo ve chvíli, kdy jsem se chystala na quilty našít tunely na zavěšení a jmenovky. Následně jsem chtěla všechny quilty vyfotit a připravit si sem na blog povídání tak, abych mohla po PPM quilty odtajnit. 

K ničemu z toho ovšem ještě nedošlo. Včetně tunelů a jmenovek, které se chystám našít... no co nejdříve.

Proto se teď musím spokojit s fotkou, kterou jsem tehdy dělala narychlo za šera pro Janu Štěrbovou do katalogu vystavovatelů. Pokoušela jsem se pak upravit barvy fotky, ale moc se mi to nepovedlo. Ve skutečnosti má quilt barvy tlumenější.

Quilt Ve stínu lva, kolekce Kořeny

 

Quilt ve Ve stínu lva vlastně vznikl sám od sebe. Měla jsem už od roku 2017 kousek nabarveného plátna. Vznikl, když jsme v rámci pravidelného letního "šicího tábora" u mé kamarádky Markétky experimentovaly s barvením přírodním i s malbou a tisky akrylovými barvami. Na tento kousek látky jsem používala hodně stříbrný a zlatý akryl a několik šablon. Vzniklo něco, o čem jsem si myslela, že nikdy na nic nepoužiju. Když jsem ale objevila kresbu jehlou na akrylovém podkladu, začala jsem se zaobírat myšlenkou, že na pozadí vykreslím čtyři obrázky, protože použité šablony podklad rozdělovaly do čtyř sektorů.

Tři zahrady a Eden, kolekce Kořeny

Textilní obraz Tři zahrady a Eden z kolekce Kořeny, vytvářené pro 14. PPM 2020, začal vznikat v zimě 2019/2020. Na začátku bylo jen pár kousků přírodně barvených kusů látky a pár především hedvábných ústřižků. A vzpomínka na tři zahrady, ve kterých jsem trávila část svého dětství a o kterých jsem před časem psala v rámci vzpomínkového cyklu Blues ukřižovaného města.

Jedná o textilní dílo, které je z mé prozatímní tvorby asi nejvíce vzdáleno klasickému art quiltu, jak bývá definován v zadání pro soutěže v rámci PPM. I když při troše dobré vůle by se snad dalo uznat, že se alespoň místy jedná o tři vrstvy spojené prošíváním, tedy o quilt.

Quilt Babiččin dům, kolekce Kořeny

quilt Babiččin dům, stvořený
z lásky, ústřižků látek i vzpomínek

Téma naší příští kolekce, kterou jsme jako uskupení Na okraji připravovaly na 14. PPM 2020, jsou Kořeny. Vybraly jsme si ho s Markétkou, protože slovo kořeny je mnohovýznamné a nabízí se tedy mnoho možností, jak téma uchopit a zpracovat.

V září roku 2019 jsem odjela na týden do Miličína, abych se postarala o kočky a pejska své sestřenice po dobu její dovolené. Kdybych napsala, že jsem jela do domu své babičky, nebylo by to zcela přesné, protože sestřenice dům před lety velice hezky a citlivě zrekonstruovala. Ale přízemí zůstalo zachováno. Všechny ty silné staleté kamenné zdi bývalé zámecké kaple, krásná klenba, která byla kdysi částečně zakrytá, a hlavně zůstal zachován genius loci, jaký jsem tu od dětství vnímala.

Šila-li jsem, či nešila-li jsem?

8. března 2020, příprava na PPM 2020.
Za dva dny už byla výstava zrušena.

Na mém blogu nechyběly za poslední měsíce jen texty, ale také quilty. Poslední art quilt, kterým byla konvergence Letní slunovrat, jsem došila někdy před rokem a na blog vystavila v listopadu 2019.

Dlouhé odmlčení ale neznamenalo, že bych nešila. Naopak! Věnovala jsem se vytváření quiltů do kolekce Kořeny, kterou jsem chtěla představit na Prague Patchwork Meeting (PPM) v dubnu 2020.

Tak jsem tady s tím šitím...

Tak jsem tady s tím únorovým šitím, jak jsem slíbila minule. Ale když se probírám fotkami, vlastně nevím, co bych mohla ukázat. Ten blok se stylizovaným stromem pro Austrálii, sužovanou nedávno obřími požáry, jsem ve skutečnosti šila na konci ledna a dokonce jsem ho tady už ukazovala.. O dece z lásky pro Kubíčka jsem již také psala - zde. 

Nemám co ukázat, protože mimo psaní obecní kroniky, kterému jsem se věnovala hlavně v první půlce měsíce, jsem v únoru  většinu času věnovala práci na quiltu Tři zahrady a Eden. 

Rovnováha (nejen) pro rok 2020

31.12.2018 u Sánského kanálu

Měla bych si na to dát pozor, nebo mi to už zůstane navěky. Totiž tahle fotka je zase tak trochu šméčko. Sice jsem ji udělala na Silvestra, ale bylo to už před rokem. Jenže ona se mi tak hezky hodí k názvu článku. A dnes jsem žádnou fotku neudělala, protože mě dostihl jakýsi moriburdus, takže se celý den zdržuju doma, poblíž čaje a krabice kapesníků.