středa 9. září 2020

105 PLUS: Čemeřice

čemeřice
Letos na jaře jsem se rozhodla, že se přestaneme tvářit, že přecházíme přes vodu, když ve skutečnosti chodíme mezi malým jezírkem a větším maltovníkem po mostku položeném na zemi, a že našim třem karáskům pořídíme pořádné jezírko. Nejdřív jsem chtěla vybudovat malý, maličký fóliový rybníček, s pěknou pobřežní zónou, vlídnou k žabkám i žíznivým ptákům a ostatním živočichům, ale kamarádka mi připomněla, že má zahrada oplývá krtky i hraboši, kteří stávající rybníček i mostek už několikrát podkutali. Představa pracně instalované fólie, protržené pracovitými podzemníky, mě nasměrovala opět k plastovému jezírku.

neděle 6. září 2020

Projekt Pražské Jezulátko

projekt Pražské Jezulátko
Před dvěma roky vyhlásila má šicí přítelkyně a textilní výtvarnice Lada Charvátová zajímavý mezinárodní projekt, který měl mít svou premiéru na 14. PPM v roce 2020. Svůj projekt nazvala Pražské Jezulátko a uvedla:

"V době, kdy přibývá nevraživost a nesnášenlivost, hrubost a drancování přírody, je nutné posilovat úctu a pokoru jako obecné principy života. Nezáleží na našem vyznání, na místě, kde žijeme, nezáleží ani na jazyku, kterým mluvíme. Vzájemné rozdíly nás mohou obohacovat.

Pražské Jezulátko  vnímám jako zvláštnost – raritu, kterou má naše země a která je známa i za našimi hranicemi. V každém z nás je malé dítě, které je třeba opatrovat, sdílená ženská energie má velkou sílu. Jezulátko může být vnímáno jako symbol, jeho abstraktní vizualizace třeba i jako archetypální symbol (- pohled na korunku shora – kruh…).

čtvrtek 3. září 2020

105 PLUS: Krutonky. A tečka.

Donesla jsem vnoučatům hráškovou polévku a krutonky. Vzápětí se dvě ze tří dětí předškolního věku (ano, sourozenci) začaly hlasitě přít o to, kdo z nich si krutonky nandá jako první. Když už to začalo vypadat, že se o ně porvou, poučila jsem je, že gentleman galantně nabídne dámě krutonky jako první, neboť dáma má vždycky přednost. Mladý gentleman se na mě sice po lvím způsobu zaškaredil, ale přenechal misku své vítězoslavně se tvářící kozoroží sestře.

sobota 29. srpna 2020

Quilt Babiččin dům, kolekce Kořeny

quilt Babiččin dům, stvořený
z lásky, ústřižků látek i vzpomínek

Téma naší příští kolekce, kterou jsme jako uskupení Na okraji připravovaly na 14. PPM 2020, jsou Kořeny. Vybraly jsme si ho s Markétkou, protože slovo kořeny je mnohovýznamné a nabízí se tedy mnoho možností, jak téma uchopit a zpracovat.

V září roku 2019 jsem odjela na týden do Miličína, abych se postarala o kočky a pejska své sestřenice po dobu její dovolené. Kdybych napsala, že jsem jela do domu své babičky, nebylo by to zcela přesné, protože sestřenice dům před lety velice hezky a citlivě zrekonstruovala. Ale přízemí zůstalo zachováno. Všechny ty silné staleté kamenné zdi bývalé zámecké kaple, krásná klenba, která byla kdysi částečně zakrytá, a hlavně zůstal zachován genius loci, jaký jsem tu od dětství vnímala.




čtvrtek 27. srpna 2020

Šila-li jsem, či nešila-li jsem?

8. března 2020, příprava na PPM 2020.
Za dva dny už byla výstava zrušena.
Na mém blogu nechyběly za poslední měsíce jen texty, ale také quilty. Poslední art quilt, kterým byla konvergence Letní slunovrat, jsem došila někdy před rokem a na blog vystavila v listopadu 2019.

Dlouhé odmlčení ale neznamenalo, že bych nešila. Naopak! Věnovala jsem se vytváření quiltů do kolekce Kořeny, kterou jsem chtěla představit na Prague Patchwork Meeting (PPM) v dubnu 2020.

105 PLUS: Wabi-sabi, teď a tady

detail fošny na lavičce 
u dřevěného bludiště v Cerhenicích
Není to vždy jednoduché, ale většinou se mi daří víceméně nenápadně kamuflovat skutečnost, že jsem byla hodně dlouho zamrzlá v čase, následkem čehož jsem v mnoha oblastech života zaostalá. A to ne snad pouze momentálně, ale přímo monumentálně. Naštěstí v dnešní době je poměrně jednoduché si o něčem rychle něco zjistit, spousta informací se dá vygúglit a nasměrovat se, kde a jak je možné se toho o věci dozvědět víc.

105 PLUS: Zahradnické záhady

růže, která někdy voní a jindy ne
20.8.2020

I když v hloubi duše nepochybně prahnu po roztříděném, uspořádaném a přehledném světě, což dosvědčují mé občasné pokusy utřídit fotky papírové i elektronické, složky v počítači v prohlížeči, skříně, skříňky, zásuvky i šuplíčky, ve skutečnosti nejsem schopná jakékoli systematičnosti. Mé pokusy vést si deník nebo si zapisovat své ranní či večerní myšlenky do krásného nového sešitu skončily vždy po několika dnech čím dál útržkovitějších zápisů. Nedokážu si ani zapisovat ranní teplotu venku a svou váhu; tu především nejsem schopná, nebo spíš ochotná denně zjišťovat. Ostatně, člověk by mě den začínat s veselou myslí, že.