čtvrtek 22. listopadu 2018

Zboží ze zámoří v listopadu

No jo, já vím, že už jsem ten titulek použila. Ale jednak mě nic jiného nenapadá, jednak to o tom zboží ze zámoří taky je.

Předně je tu ten quilt Zboží ze zámoří, na kterém budu pracovat ještě hodně dlouho. Původně to měla být pravidelná šachovnice, ale už na samém začátku mi vyšly jinak široké pruhy, ze kterých jsem šachovnici proplétala. Čím déle na quiltu pracuji, tím více se jednotlivé čtverce deformují, takže mi nezbývá než doufat, že se to deformování nakonec nějak zprůměruje a že výsledný tvar quiltu bude požadovaný čtverec. Alespoň přibližně. 

Bývá to tak i v životě. Něco si přesně naplánujeme, a ono se to začne vyvíjet po svém. A čím přesněji to máme narýsované dopředu, tím rychleji se naše plány rozejdou s realitou. Lepší je nechat věci plynout a reagovat na to, co můžeme bezprostředně ovlivnit.

pondělí 12. listopadu 2018

Co lidé dělají v neděli

hedvábí a výšivka, kousek budoucího quiltu
Když jsem byla malá, a ještě dlouho potom, vrtala mi v hlavě otázka, co lidé dělají v neděli. Já jsem bývala docela často s mámou v práci, dělala v dětském domově. Pokud jsme byly doma, v neděli se uklízelo a potom máma pletla, já jsem jí buď pomáhala, nebo jsem si četla. Občas jsem byla u táty a babičky. Občas jsme s mámou jely k tetě.

Ale něco jako by nebylo v pořádku. Jako by mi stále něco chybělo. Možná, že jsme, že jsem něco nedělala správně. Možná, že kdybych věděla, co se v neděli má dělat, byla bych spokojená a šťastná.

pondělí 5. listopadu 2018

Malé velké radosti

Čtverečky na fotce mají velikost cca 10 x 10 cm, ale radost z nich mám nezměrnou. Přišly mi dnes v obálce až z Ameriky, objednala jsem si je u Jude Hill. 

Protože jsem chtěla mít něco od ní, protože se mi velice líbily a taky protože jsem doufala, že z nich alespoň částečně vykoukám to kouzlo, jakým vznikají.

Nejspíš nevykoukám, ale nakonec to až tak nevadí. Mám doma tajemství a krásu.