Jednodušší jehelníček snad ani být nemůže a ušít se dá za hodinu, možná za dvě, když se u toho lelkuje. Že ho potřebuju, to už mě napadlo až včera nebo předevčírem, ačkoli snad celou dobu, co si nosím ven šití v plechové krabičce od bývalé kolegyně z práce, hledám pracně jehly a špendlíky zamotané ve smotcích bavlnek ať už jednotlivě, nebo zapíchané do kousků látek. Obvykle jsem je našla tak, že jsem si je zapíchla do prstu, což není zrovna dvakrát sofistikovaný způsob hledání.Když mě napadl jehelníček., vybavila jsem si, že jsem si loni o malých jehelníčcích psala s Jamalkou. Dávala je k sobě na blog a protože to je roztomilý nápad, tak sem odkaz na její článek dávám.
