Před pár lety jsme se začátkem prázdnin začaly scházet v domě, ve kterém kdysi bydlela babička mých sestřenic a kam jsem jako dospívající holka ráda jezdila, protože babička byla laskavá a úžasná. Scházíme se my, sestřenice a sestry, některé s některými vlastně ani nejsme pokrevně spřízněné, ale to babičce nikdy nevadilo, všechny nás u sebe ráda uvítala.
Loni jsem si uvědomila, že všechny ode mě mají nějakou deku, až na Alici, která teď dům vlastní a která nás vždycky zve na pár báječných dnů do domu vzpomínek. A tak jsem jí slíbila ušít deku.