Na okraji, Kořeny a Pražské Jezulátko

Babiččin dům, 59x69 cm

S mou kamarádkou Markétkou jsme před pár lety vytvořily volné umělecké uskupení Na okraji. Ve svém manifestu jsme napsaly:

Na okraji žánrů, technik a stylů, protože rády hledáme a prolínáme všechno dohromady.

Na okraji hlavního dění, protože ani jedna nebydlíme v Praze.

Na okraji toho, co je trendy, protože odjakživa rády plaveme proti proudu.

V roce 2017 mělo naše uskupení premiéru na 12. Prague Patchwork Meeting (PPM), kde jsme ve vlastní galerii představily svou kolekci art quiltů na téma Ve vzduchu.

Od babího léta k mlžnému listopadu

Dobrý úmysl je něco, od čeho se realita začasté velice liší. Třeba jako když si myslíte, že budete psát na blog alespoň dvakrát do měsíce, a nakonec to je sotva jednou za dva měsíce.

K psaní se v tomto roce zkrátka nějak nemůžu dostat. Možná za to trochu mohou smutné úvahy, kterými jsem se v uplynulých měsících zaobírala. Na začátku roku mi totiž vážně onemocněla kamarádka Beda. Ta, která mě kdysi přesvědčila, že bych měla mít svůj web a která mi ho také postavila a spravovala. Svůj web jsem od začátku vnímala spíš jako archiv různých textů, protože jsem dlouhé roky psala něco jako fejetony pro Zvířetník a ty texty jsem na svůj web dávala až následně. Přesněji řečeno, dávala je tam Beda. Ale čím dál víc mě svazoval pocit, že se začínám opakovat, že mi nestačí formát, který jsem si sama kdysi zvolila, a že musím psát na určený den.

I nesněné sny se občas plní

zahrada

Možná se vám to už taky stalo. Na něco se díváte, někde jste a napadne vás, že by bylo hezké, kdybyste mohli něco udělat či zažít, že by se vám líbilo to či ono. Je to spíš jen záblesk a vlastně v tom ani není žádost či touha, protože je to něco, co se nemůže stát. Co se vám, co se právě vám  nikdy stát nemůže. 

Ale ono se to stane, přesto, nebo snad právě proto, že se to podobá zázraku.

Trocha letního šití, barvení a čalounění

Už dlouho jsem nepsala o šití, protože léto, a vlastně i jaro, patřilo hlavně zahradě i vnoučatům. A také vedru. Ale srpnem přišlo zklidnění a tak jsem se včera konečně pustila do dokončení pěti polštářků, jejichž topy jsem ušila na "šicím táboře" u kamarádky Markétky. Polštářky jsou jednak určeny jako dárky, jednak na dobročinnou akci, jejíž součástí je tipování autorů, tak je zatím ukázat nemohu.

Když jsem je dokončila, začala jsem hledat sešité pruhy látek, které chci použít do jedné z dek pro vnoučata, plánovaných jako vánoční dárek. Vnoučat je zatím pět a bude jich šest - no a těch dek pochopitelně také tolik.

Moje zahrada

 Je ráno a já otevírám branku, abych pozdravila svou zahradu. Když říkám ráno, není  třeba si představovat nějakou hystericky časnou dobu. Jen několikrát se mi povedlo vyjít ven kolem půl osmé, většinou to bývá až po deváté. Záleží na tom, jak dlouho jsem si natáhla včerejší den do dnešního.

Někdy jdu jen tak nalehko, zkontrolovat, zda solární vodotrysk provzdušňuje rybičkám vodu, a popřát světu dobrý den. Někdy bryndám cestou kafe s mlékem z velkého hrnku a když je to úplně nejlepší, nesu si do pergoly i tácek se snídaní.

Letní střípky

Letošní léto mám zatím dost rušné. Začátek prázdnin jsem už tradičně strávila u kamarádky Markétky na šicím táboře, jak našemu společnému týdnu říkáme. Letos jsme byly hodně pilné a já jsem si domů dovezla deset topů na polštářky. Pět pro vnoučata, tři na dobročinnou aukci a dva k přehozům, které šiju pro sestřenici a její partnerku. Polštářky pro děti jsou předané, ostatní čekají na dokončení.

Quilt Lennonova zeď

soutěžní quilt Lennonova zeď

Zadání pro kreativní soutěž ve 13. ročníku Prague Patchwork Meeting znělo Písmo v quiltu. Postupně jsem rozpracovala několik nápadů, ale stále jsem neměla pocit, že je to ono. Až mě jednoho dne napadla Lennonova zeď. Ta je přece celá popsaná a pomalovaná.

Vygúglila jsem si pár snímků Lennonovy zdi a zajela jsem se na ni podívat, nafotit si ji. Udělala jsem si náčrtek a pak i rozkres ve skutečné velikosti. Použila jsem několik tradičních motivů a nápisů, které se na zdi objevují opakovaně, dalšími nápisy přispěli přátelé z facebooku, kterým za to děkuju. Taé jsem přenesla na quilt obrázek srdce s křídly, který mi nakreslila vnučka. Další obrázky a nápisy jsem doplnila sama.

Původně jsem zamýšlela některé z nápisů naaplikovat, další vyquiltovat, některé namalovat a jiné vyšít ručně. Ale když jsem začala malovat podklad akrylovými barvami, vznikl mi z toho ucelený obraz, který jsem už nechtěla narušovat dalšími technikami, takže jsem všechny nápisy udělala akrylovými barvami nebo fixy na textil.