Trocha letního šití, barvení a čalounění

Už dlouho jsem nepsala o šití, protože léto, a vlastně i jaro, patřilo hlavně zahradě i vnoučatům. A také vedru. Ale srpnem přišlo zklidnění a tak jsem se včera konečně pustila do dokončení pěti polštářků, jejichž topy jsem ušila na "šicím táboře" u kamarádky Markétky. Polštářky jsou jednak určeny jako dárky, jednak na dobročinnou akci, jejíž součástí je tipování autorů, tak je zatím ukázat nemohu.

Když jsem je dokončila, začala jsem hledat sešité pruhy látek, které chci použít do jedné z dek pro vnoučata, plánovaných jako vánoční dárek. Vnoučat je zatím pět a bude jich šest - no a těch dek pochopitelně také tolik.

Když jsem se probírala různými krabicemi, našla jsem spousty polotovarů. Jsou to hlavně pozůstatky z různých kurzů, se kterými si nevím rady. Nebo i vím, ale neláká mě to natolik, abych tomu věnovala čas. Nebo mě to i láká, ale nedokážu se už na to rozpracované dílo napojit.

To ale nebyl případ konvergence, kterou začala šít na podzim roku 2017. Tehdy jsem tápala, co vlastně připravit na Prague Patchwork Meeting, a uchýlila jsem se opět ke své velké lásce konvergenci. Bylo to období před naším stěhováním. Začala jsem s nadšením, potom mi ale došlo, že vlastně nevím, proč ji šiju, a konvergence bez bordury a bez názvu putovala do krabice. Občas jsem si na ni vzpomněla, občas ji i rozložila, ale nemluvila ke mně. Až dnes.

To je přece Letní slunovrat! Protipól ke konvergenci Zimní slunovrat, který jsem ušila před několika lety. Ráda bych ho dokončila ve stejné velikosti, ale měla jsem málo pruhované batiky, tak quilt prostě bude menší. A zatímco Zimní slunovrat je prošitý horizontálně, tento bude vertikálně. Už se na to těším.

topl na Letní slunovrat a quilt Zimní slunovrat

V sobotu jsem si hrála na čalouníka. Opravovala jsem křesílko, jehož doky rozdrápaly kočky. Spodní řadu látek jsem našívala ručně a prsty mě z toho bolí ještě teď. Ušila jsem si i dva podnožníky, které budou sloužit i jako sedáky pro děti. Stejnou látkou jsem potáhla i podsedák na křesílko, které je na mě příliš tvrdé.

 

Také jsem si nedávno opět vyzkoušela ecoprint. Teoretická příprava nebývá mou silnou stránku. Co si kde přečtu nebo co mi kdo laskavě poradí (díky, Jamalko, Laduško, Zuzanko i ostatní), to pozapomenu a zmotám dohromady. Zápisky, pokud je vůbec mám, jsou roztroušené a chaotické. Takže jsem namočila látky do kamence a pustila se do toho, děj se vůle Páně. Chtěla jsem vyzkoušet, jak tři různé rostliny obarví vždy kus hedvábí, bavlny a lnu. Největší úspěch jsem měla s ostružinou. Ořechové listí téměř nezafungovalo a batika vinnými listy ve troše sušeného světlíku byl dost propadák. Problém vidím hlavně v tom, že jsem smotky jen zalévala horkou vodou, protože jsem je neměla kde a v čem vařit. Ale už mě napadá, jak se s tím alespoň trochu vypořádat, takže další pokusy budou následovat. Musím přece nějak vylepšit ty nepovedené pokusy.

   

Konečně jsem došila scrapové přehozy/deky pro sestřenici a její partnerku. Trochu jsem si šití zkomplikovala tím, že jsem vzor zdvojila, a taky že jsem špatně počítala a musela jsem stále přiřezávat další kousky. Quilty mají velikost cca 145 x 205 cm a jako výplň jsem použila bavlněný vatelín.

Léčba boreliózy, která začne zítra,a bolavé koleno mi v nejbližší době nedovolí příliš venkovních aktivit. Takže budu mít víc času šít deky pro vnoučata i quilty na PPM, která se koná v dubnu 2019. Taky jsem slíbila nějaké psaní, nudit se doma určitě nebudu.