Přehoz na inkubátor pro miminka

V rámci 12. Prague Patchwork Meeting 2018 byla vyhlášena akce "Věnujte novorozencům deku přes inkubátor" pro Novorozenecké oddělení Krajské zdravotní, a.s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Vice o akci naleznete zde.

I když mělo jít zejména o deky ušité v rámci základního kurzu, mnohé z patchworkářek šily přehoz přímo pro tuto akci, protože už svou první základní deku neměly, nebo ji nikdy ani nešily.

Taška na všechno, i na ruku

Pkapsa na ruku nebo na kapesníky

Pro tradiční dobročinnou akci jsem ušila velkou obdélníkovou tašku ze lněných látek. Tvar tašky jsem okoukala na Pinterestu; tašky tohoto typu jsou populární hlavně v Japonsku.

Design je můj a na větší kapsu na přední straně, do které se dá strčit ruka, jsem hodně pyšná. Musím si podobnou tašku taky ušít, je příjemné si takhle "odložit" ruku, nehledě na to, že si tašku takhle pohodně přidržíme.

Na přední straně je ještě jedna malá kapsička, třeba na jízdenku.

Polštářky pro Domov sv. Alžběty na Žernůvce u Tišnova

Už tradičně jsem se zúčastnila neveřejné dobročinné akce, pořádané v rámci Zvířetníku. Tentokrát výtěžek putoval na pomoc naší kamarádce, která onemocněla roztroušenou sklerózou a polštářky putovaly do Domova sv. Alžběty na Žernůvce u Tišnova.

Deka pro Sebíka (DL 330)

deka pro Sebíka

Je to téměř na den rok, kdy jsem naposledy šila Deku z lásky. Není to tím, že bych snad na Deky z lásky zanevřela, ale už nemám čas jich šít tolik, co dříve. Nicméně jedna je přece jen málo, příští rok musí být alespoň dvě.

Sebík má rád kostely a hrady a když mi přišly obrázky (které jsem jaksi zapomněla vyfotit), byla jsem z nich skoro nešťatsná. Ne že by nebyly hezké, to ne, ale zdály se mi být poněkud smutné. A většinou ne tak úplně vhodné na deku pro malého kluka.

Proto chvíli trvalo, než jsem se mohla pustit do šití. Čekala jsem na okamžik aha!

Snad se dostavil a deka i polštářek udělají pod stromečkem radost; maminka balíčky nerozbalila a nechává je dětem na Vánoce.

Evangelium podle Magdaleny / Aleny

První dva obrázky vznikly na kurzu, který na PPM v dubnu 2017 vedla Pia Welsch. Třetí jsem ušila o dva měsíce později na Šumavě, kam jsem přijela na firewalking o den dříve. Za další měsíc vznikl obrázek šestý, čtvrtý a nakonec ten pátý. To už jsem věděla, že šiju evangelium. 

Evangelium podle Magdaleny. Evangelium podle Aleny.

Letos na jaře uplynulo už jedenáct let od doby, kdy se na Zvířetníku začal psát jeden moudrý a vzácný člověk. Mimo desítek drobných vyprávění, črt a vzpomínek psal krásné pohádky a také napsal několik příběhů o putování s Ježíšem, které nazval Apoštol pro třetí tisíciletí. Vycházely tehdy na Zvířetníku v neděli a my jsme se na tato "kázání" vždycky nedočkavě těšili. (Tyto texty najdete ZDE.)

Múr našich lások / The wall of our love

Říkala jsem kdysi, že patchworkové věci mají sloužit. Nemají být otřepené a mají se dát prát. Propálené věci mi přišly divné a dotváření quiltů akrylovými barvami jsem vnímala skoro jako zvrhlost.

Říkala jsem spoustu nesmyslů. Ach jo.

Letos v zimě jsem si koupila nejen reaktivní barvy a barvy na hedvábí. Ale taky pár kelímků barev akrylových. A štětce.

A na PPM další barvy, špachtličky, ťupátka a šablony. Hodně šablon a barev, protože jsem si neuměla vybrat. 

Musela jsem je si alespoň nějaké vyzkoušet. A tak vznikl základ pro quitt, který jsem nazvala Múr našich lások (nebo možná Wall).

Deka pro Natálku

deka a polštářky pro Natálku

Měla jsem teď velmi dlouhou šicí pauzu, a ještě delší čas uplynul od chvíle, kdy jsem naposled šila klasickou deku.

Tato růžová deka je určena pro mou malou neteř, jako výplň jsem použila termolín. Prošívala jsem rovně i volným quiltováním.

Deka má rozměry 114 x 140 cm.