úterý 29. září 2020

Magdalena u hrobu, kolekce Kořeny, cyklus Moje sestra Magdalena


Naše soudobá euroatlantská civilizace má své kořeny v antice, židovství i v křesťanství. Jednoduše se to řekne, ale jak to ztvárnit v quiltu, to už je oříšek. Naštěstí mnohem lépe než nějaké logické uvažování mi zafungovaly volné asociace a téma i zpracování quiltu se na jejich konci objevilo zcela jasně. Pokusím se teď ten bleskový sled úvah zrekonstruovat.

Před pár lety na PPM tuším firma Brother předváděla digitální tisk fotografie na látku. Mohli jste si přinést vlastní fotografii, najít si nějakou z jejich počítače, nebo jste si mohli vybrat některý z již hotových tisků ve formátu A3. Zvolila jsem všechny tři možnosti a z hotových tisků jsme si mimo jiné vybrala obrázek kůry červené borovice. Protože, jak jsem říkala Markétce, když se otočí vzhůru nohama, vidím tam plačící Magdalenu.
Tady se musím trochu zastavit. Postava Máří Magdaleny mě fascinuje už odedávna, ale teprve v posledních letech jsem ji začala vnímat jako symbol vědomé a vědoucí ženy, jako symbol ženy možná zdánlivě neviditelné, ale ve skutečnosti vášnivé, oddané, statečné, rovnocenné, sebe vědomé. Nacházím v její postavě vnitřní souvislosti, pomáhá mi objevovat a narovnávat sebe sama. Je to moje sestra. Moje setra Magdalena. Už jsem jí před časem věnovala jeden intimní quilt, Evangelium podle Magdaleny /Aleny, aniž by mě tehdy napadlo, že je to je vlastně začátek cyklu, který zřejmě nikdy nebude uzavřený. 

už zarámovaný výřez z tisku

Jak už jsem napsala výše, viděla jsem hned na PPM na digitálním tisku plačící Magdalenu a ano, nad ní je přece otevřený hrob. Jenže jsem netušila, co bych s tím mohla dělat, na quilt mi to přišlo malé. Co za příběh bych vyprávěla a jak bych vůbec tu Magdalenu ze základu mohla vytáhnout ven tak, aby ji viděli i ostatní? Proto jsem doma látku namotala na molitanový válec k ostatním a uložila do skříně. Občas jsem ji rozbalila a bylo to stále stejné. BYLA tam Magdalena, ale byla zakletá a já jsem nevěděla, jakým kouzlem ji vysvobodit.

hledání tváře Magdaleny

Až teď, kdy jsem přemýšlela nad kolekcí Kořeny a kdy jsem za sebou měla obrázky kreslené jehlou, jsem náhle přesně věděla, jak ji vysvobodím. A navíc, když jsem se upřeně zadívala na ten dokonalý obraz borovicové kůry, začaly mi z něj vystupovat další a další postavy, které do té chvíle jako by byly ukryté ve skalách. Byla jsem nadšená, celý obraz se mi plasticky objevoval, jako když se zaostřuje dalekohled. Ale než jsem mohla začít šít, musela jsem ještě vyřešit, jak onen digitální obrázek zvětším a jak quilt propojím s těmi již hotovými z kolekce Kořeny. Nakonec jsem se rozhodla pro široký rám vytvořený z ručně barveného tenkého evolonu. Jak už to u mě bývá, fotka není zcela věrná, ve skutečnosti batika tvoří spolu obrazem kompaktnější celek.

první postavy, které jsem vykreslila

Práce na tomto quiltu byla fascinující. Postavy se objevovaly jedna za druhou, až jsem měla pocit, že se nořím do jakéhosi fraktálu. Téměř v každé postavě jako by se ukrývaly další a další. Zdaleka ne všechny jsem "vytáhla" ven, spousta dalších jich tam zůstává poloskrytých. A přitom při letmém pohledu ani ne z velké dálky gulit působí, že na něm vlastně vůbec nic není, že jsou to jen nějaké skvrny, a ano, možná je to obrázek kůry červené borovice.

některé postavy byly od začátku velice zřetelné

stačilo málo a hned ožily

Když jsem začala quilt prošívat, vytahovat postavy ven jehlou (a občas i zvýrazněním barvy pastelem a fixem) a vytvářet plastický obraz, měla jsem obavy, že se mi nepodaří rám prošít tak, aby celý obraz nebyl zvlněný. Protože je vždy obtížné kombinovat různé druhy quiltování nebo dodatečně prošívat rám, jak jsem to dělala i u quiltu Ve stínu lva. Naštěstí se mi oba quilty podařilo dokončit tak, že s drobnou ruční korekcí snad působí celistvě a nevlní se.

další z postav, které stačilo k ožití jen málo

Quilt jsem prozatím nazvala Magdalena u hrobu, ale mohl by se jmenovat třeba Magdalenin pláč. Nebo Magdalena ve stínu. Nebo možná Magdalena čekající. Nevím, zatím opravdu nevím a jen doufám, že na ten správný název přijdu, než bude potřeba našít na quilt zezadu štítek.


Co všechno ty postavy znamenají, to si netroufám říct. Nejspíš pro každého něco jiného. A možná je někdo ani neuvidí a možná jich tam někdo najde ještě spoustu dalších.


Quilt má velikost 60 x 70 cm.

4 komentáře:

  1. Alenko, jakou technikou vytvaris tyto krasne kousky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to různé. Tohle byl digitální tisk borovicové kůry. Viděla jsem na něm obrazy, které "obkresluji" jehlou. Je to něco jako volné quiltování, ale z ruky kreslím obrazy, které se mi nabízejí.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu na mém blogu i za vaše komentáře, jsou pro mě důležité. Vave