Quilt Nad vodou

 

První fotku z tvorby tohoto quiltu jsem udělala 16. června a ta poslední fotka dokočeného quiltu je z 10. července. Pak jsem uklidila šicí stroj, protože měla přijet vnoučata, a vytáhla jsem ho až někdy v polovině října, abych se věnovala šití pro charitu a šití dárků.

V tom červnu jsem měla chuť tvořit, šít něco, co samo roste pod rukama. Současně šlo asi o pátý pokus vytvořit něco do obýváku nad sedačku. Konečně jsem se přestala pokoušet hlavou prorazit zeď a místo podlouhlého většího quiltu jsem se rozhodla ušít dva o rozměrech 60 x 60 cm s tím, že je natáhnu na rám. A dva takové rámy i s plátnem jsem si opatřila. (Mimochodem, teď mě napadá, nestačily by blindrámy?)

Už řadu let skladuju ve skříni látky z kolekce Grunge od Moda Fabrics. Kdysi jsem si jich nakoupila spoustu v různých barvách, protože se mi líbil (a stále se mi líbí) jejich odřený vzhled.

(Následující fotky jsou z procesu vzniku quiltu. Těch průběžných podob bylo mnohem víc, quilt se měnil, leckdy i radikálně.)

Teď musím udělat malou odbočku a musím se přiznat, že nemám problém pracovat s průmyslově vyrobenými látkami a nemám žádnou zvláštní potřebu si látky sama připravovat a upravovat, ani v případě art quiltů. Zkoušela jsem během doby látky barvit chemicky i přírodně, zkoušela jsem ecoprint, barvit rzí, natírat látky barvou, ale tudy nejspíš má cesta nevede. Ten proces sám je zajímavý a baví mě, ale pak si vlastně s výsledkem nevím rady. Mnohem víc mě to táhne k již definovaným látkám, které mohu měnit střihem a kombinací s dalšími látkami a materiály. Mám prostě ráda koláže, skládání materiálu k sobě a přes sebe. Ráda si hraju s daností a ráda ji měním.

Teď se vrátím ke quiltu, který představuji. Jak už jsem psala, záměrem bylo ušít jeden ze dvou quiltů do obýváku. Aby tam bylo něco sjednocujícího, řekla jsem si, že bych mohla šít něco jako den a noc, nebo také léto a zimu. Z kolekce Grunge jsem si vybrala pár látek a začala oranžovým. černě orámovaným čtverečkem. To bylo léto, to byl den. A dál už si to pak začalo žít svým životem. Rozhodně jsem neměla představu, že tam bude tolik černé barvy. Vlastně jsem ji tam na začátku nechtěla mít vůbec.

Quilt řadím do improv, ale vlastně ji nejsem jistá, zda je to nutné. Je to prostě tvorba. Nejsem člověk, který by měl nastudovanou teorii, prostě šiju a prošívám, jak to cítím. Nástěnný quilt či textilní obraz? Nevím. U nás pro to asi není název a netuším, zda se tomu nějak říká za hranicemi. Když se někdo ptá, čím se zabývám, říkám že šiju quilty, ale to můžou být také deky, nebo že vytvářím nástěnné obrazy, ovšem to může být cokoli. Třeba Rumcajz s Mankou, že. A když řeknu, že šiju patchwork, tak to už vůbec nic neříká, navíc mám pocit, že to spíš směřuje ke klasickému patchworku.

Ten název bych docela ráda znala, ale uvědomuju si, že to vůbec není podstatné. Důležitý je proces sám a výsledek, který může autora zklamat, uspokojit i posouvat dál. Někdy to všechno dohromady.

Tento quilt je pro mě hodně důležitý. Stále ještě se sama sebe lekám a utíkám od tvorby. Ale tohle je něco, co jsem natáhla na rám a co opravdu chci mít v pokoji.

Dlouho jsem hledala název. Když jsem obraz ukazovala na fb, četla jsem letní podvečer, vodní imaginace, odrazy na vodě.... Vašek v tom vidí Kampu. Ano, voda tam určitě je. A proč ne Nad vodou? To ještě mnohem víc, než být za vodou, řekla bych.

K tomu rámu. Propočítala jsem si na začátku, že do daného prostoru dobře zapadnou dva rámy 60 x 60 cm, takže jsem se snažila, aby quilt byl čtverec o straně cca 70 cm. jenže když jsem se ho snažila přiložit na rám, najednou se ztratil potřebný prostor kolem krajů. Pracovala jsem na obrazu jako na quiltu a nepočítala se založením všech stran přes rám.

V tomto bodu jsem na několik měsíců zamrzla a teprve v listopadu jsem došla k rozhodnutí pořídit si rám větší, quilt maličko nastavit a natáhnout. Původně jsem chtěl pokračovat v daných barvách, ale nakonec mi z toho vylezl černý úzký rámeček. Quilt si sám řekl a myslím, že dobře.

Quiltovala jsem rovně a hustě, až na výjimky ne kontrastně.

Ještě v červenci jsem venku ručně začistila okraje, aby se quilt neroztřepil dřív, než se rozhodnu, co s ním vlastně udělám.

 

Na úvodní fotce visí quilt na zdi v obýváku, ale je to na provizorním místě. Hlavně z důvodu, že nemám kde obraz skladovat a nestojím o to, aby se mi na něj podepsala.