Když jsem na sklonku jara opustila vizi džínového bloku, zavrtala jsem se ještě hlouběji do svého křesílka na zahradě a pustila se na kousku přírodně barvené látky do vyšívání. Barvené plátno je podložené jen řídkou utěrkou z IKEA, aby se plátno příliš nekrabatilo, ale aby se mi prošívalo lehce.
Na Pinterestu či Instagramu je mnoho umělkyň, které tyto stehy používají jinak. Šijí soustředné, krásně pravidelné kružnice a celé dílo je úžasně uklidňující. Já to ale nedokážu. za chvíli se mi všechno začne bortit, křivit a vlnit a vznikají tam proluky, ať už skutečné, nebo optické, jako právě tady, na obrázku.
V minulém příspěvku jsem zmínila japonský koncept Ma, který je v japonské kultuře hluboce zakořeněný. Více se mu budu věnovat v příspěvku následujícím. Teď jen stručně. Ma znamená prázdný prostor, ale není to absence nebo nedostatek něčeho. Naopak. Vezměme si za příklad hudbu. Ma znamená ticho mezi tóny, které hudbě dodává rytmus a význam, nebo pauzu v pohybu, která vytváří napětí a zdůrazňuje vnitřní emoce.
Vždycky jsem prostor kolem sebe zaplňovala, všude kam se mnu, pluje se mnou prostorem spousta nezbytností. Zaplňuji quilty, zahradu, prostě všechno. Být obklopena svými vybranými věcmi mi vždycky dávalo pocit bezpečí. Čím jsem starší, tím víc v tom cítím omezení. Mít kolem sebe spoustu věcí člověka zahlcuje. Mít spoustu látek ve skříni mě děsí. Když se rozhlédnu po bytě, vidím stovky a stovky věcí, které nejsou nezbytné a které jen obsazují prostor.
Ráda bych nechala víc prostoru prázdného kolem sebe, v sobě i ve své tvorbě. Prostoru, který není vyprázdněností, ale prázdnem plným významů.¨
Na ten poslední nedokončený obrázek jsem úplně zapomněla a ani nevím, kde ho mám, našla jsem jen fotku. Možná to tak mám zůstat. A možná ho najdu a budu nějak pokračovat, kdo ví.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu na mém blogu i za vaše komentáře, jsou pro mě důležité. Vave