Deky z lásky se obvykle šijí na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Existuje ale jedna výjimka, a to jsou "jubilejní a mimořádné deky". Tyto deky jsou určeny pro děti, které přes svůj hendikep dokázaly podpořit a povzbudit druhé lidi v tíživé situaci, postavit se za práva nemocných lidí, nebo jiným způsobem něco udělat pro druhé.
O věnování deky rozhodují členky OS Deky z lásky, ale samozřejmě nemůžeme vědět o všech dětech, které si zaslouží ocenění za svou činnost, takže do budoucna uvítáme, když nás na takové děti upozorníte.
detail deky |
detail deky |
Prvním, kdo dostal jubilejní deku, byl Ondřej. Byla to deka, která je vedena jako žádost číslo 50, i když samozřejmě ve skutečnosti o žádnou žádost nejde, jak jsem zmínila výše. Druhou jubilejní dekou je deka pro Aničku, vedená jako žádost číslo 100.
Historie samotné deky i příběh Aničky jsou pozoruhodné. Popisovala jsem je Aničce v dopise, tak si dovolím sem zkopírovat část tohoto dopisu.
Milá Aničko ..... deka pro Tebe
má číslo 100 a má velice zajímavý příběh, se kterým bych Tě moc ráda seznámila.
Anička spolu s několika dalšími
dětmi se stala živým příkladem špatného rozhodnutí. Petici podepsalo 27 400
lidí fyzicky a cca 5400 elektronicky. 27. 8. 2013 byla odevzdána do Senátu ČR
panu senátorovi Chládkovi, předsedovi petičního výboru. Od 1. 1. 2014 by mělo
dojít alespoň k částečné nápravě, kdy bude odděleno přiznávání průkazů ZTP
a ZTP/P od společného posuzování s příspěvkem na péči a
vysoká amputace končetiny bude vážná vada nosného ústrojí, tj. amputáři
budou mít nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku.
V září Anička nastoupila na
sklářskou UPRUM. Moc se těšila na novou školní atmosféru i nové spolužáky. Začíná
ji skutečný nový život.
Na dece pro Aničku se podílely: janaetz, Katche, Verpa, Annabell, Anuška a Vave.
detail deky |
detail deky |
deka ještě bez jména |
Švadlenky,
které šijí patchwork, mezi sebou rády organizují různé šicí aktivity. Jednou
z takových aktivit je Robin Round, u nás v Čechách se tomu ale říká
šití Peška. Utvoří se skupinky švadlenek z celé republiky, nejčastěji jich
bývá šest, a podle zadání (nejčastěji jde pouze o velikost) všechny ušijí
stejně velký kousek deky. Pošlou ho další švadlence a dostanou jiný. A zase
podle zadání ušijí další kousek deky a pošlou dál – proto se tomu také říká
Pešek, protože stejně jako ve hře Chodí Pešek okolo budoucí deka „obchází“
všechny švadlenky, až se nakonec dostane k té, která Peška začala, která
ušila první kousek. Spolu s Peškem také putuje deníček, do kterého první
švadlenka napíše svou představu a všechny další švadlenky do něj zapisují své
poznámky a postřehy k šití.
Jednoho
takového Peška letos v zimě vyhlásila Jana Etzlerová a hned na začátku
napsala, že by deku, která z šití vznikne, ráda věnovala projektu Deky
z lásky. Ostatně, ten deníček si budeš moct přečíst sama.
Ke mně podle
rozpisu doputovala vrchní část deky, tedy top, jak tomu říkáme. Já jsem přidala
výplň a zadní stranu deky (my říkáme mazlivě zádíčka) a celou deku jsem
proquiltovala a olemovala. Deka tedy
byla na světě, ale nebylo na ní jméno, nevěděly jsme, komu ji věnujeme.
A pak jsem si
na stránkách Annabell všimla toho, že ušila kabelku pro „jednu moc statečnou
holčičku" (http://annabell-patchwork.blog.cz/1308/pro-jednu-moc-statecnou-holcicku).
Zaujalo mě to, napsala jsem Annabell a přes ni jsem o Tobě dostala další
informace. Dozvěděla jsem se, jak jsi se svou maminkou zasazovala o to, aby
byly rodinám nemocných a postižených dětí vráceny příspěvky, které jim byly
nesmyslně zkráceny. To je obdivuhodný počin.
A bylo jasné,
že máme skvělého příjemce sté jubilejní deky. Pak se Dášenka Hulmáková,
zakladatelka a srdce Dek z lásky, spojila s Tvou maminkou a já jsem
mohla na hotovou deku přišít Tvé jméno.
Tvé deka je
výjimečná i tím, že byla ušitá už v létě, ale bylo třeba počkat, až počet
žádostí dosáhne čísla 99. Jsem moc ráda, že to vyšlo do Vánoc."
Ráda bych touto cestou poděkovala Janě Etzlerové za velkorysost a všem ostatním švadlenkám za krásné šití. Dovolím si připojit úryvky z dopisů, které jsme od maminky Aničky dostaly. Jako první přišla krátká zpráva o tom, že deka dorazila v pořádku, ale že deníček se toulá.
„Milá paní Dagmar, deku jsme rozbalili a Aničku vyfotili včera ráno. Je překrásná!!! Anička zůstala sedět s otevřenou pusou :-) - my taky.... první komentář: Jak to, že ví, že mám ráda lebky?" (AnnaBell, to se Ti opravdu povedlo!)
Potom přišel další dopis i s fotografiemi:
"Za sebe milionkrát děkuji. To, že si naší iniciativy vážíte a že jste Aničku vyzdvihly v jejím protestu, je pro nás velká odměna. Byla to těžká doba pro nás všechny, pro ni obzvlášť, protože ona chce být zase jako ostatní a musela vystoupit z řady a ukázat na sobě nesmyslnost nových sociálních zákonů z dílny bývalé vlády."
Anička
je šestnáctiletá slečna, která po roční onkologické léčbě v roce 2010
přišla o pravou nohu. Následně dostala
od státu po sociální reformně nálepku „Osoby bez vážné vady nosného ústrojí“. Nicméně nebyla sama. Lednem 2012 se
v ČR začalo s hromadným odebíráním průkazů ZTP a ZTP/P a lidé s amputovanými
končetinami začali být označováni stejně jako Anička „bez vážné vady nosného
ústrojí”.
Její
rodiče zorganizovali petici: Petice proti
nespravedlivému zrušení příspěvku invalidům (Za obnovení přiznávání
průkazů ZTP a ZTP/P pro občany s amputací končetin a za přiznání příspěvku na
zvláštní pomůcku).
Na dece pro Aničku se podílely: janaetz, Katche, Verpa, Annabell, Anuška a Vave.
Je krásná Ali:-)
OdpovědětVymazatHolky, já vím, že jsem citlivka.. ale jak jsem si prohlédla fotky a přečetla článek, byla jsem úplně dojatá. Aničce deka strašně moc sluší a jsem strašně moc ráda, že jsem se na ní mohla alespoň maličko podílet.. A.
OdpovědětVymazatJe fakt nádherná, jsem moc ráda, že jsem se podílela. Super, že jsou u toho nápisu vidět ty lebky, skvělý nápad. Hned má deka další, osobní rozměr. A prošití je nádherné.
OdpovědětVymazatDeka je skutečně nádherná. Anička si ji zaslouží. Švadlenkám velký dík. M.
OdpovědětVymazatDvakrát bravo, švadlenkám a Aničce! Doufám, že Anička bude příkladem nám ostatním,že lhostejností si nic nevybojujeme !!!
OdpovědětVymazat