Když mě napadl jehelníček., vybavila jsem si, že jsem si loni o malých jehelníčcích psala s Jamalkou. Dávala je k sobě na blog a protože to je roztomilý nápad, tak sem odkaz na její článek dávám.
Já jsem ale potřebovala něco trochu jiného. Jehelníček, kde budou jehly a špendlíky schované tak, aby se na ně nenamotávaly nitě a bavlnky a abych se o ně nepíchala. A tak jsem si vymyslela rolovací jehelníček z odstřižku džínoviny a zplstnatělé vlněné látky. Ušila jsem si ho dnes navečer, když jsem konečně mohla ven do zahrady. Bylo horko, ale už se začaly honit mraky a zvedl se vítr. Než spadla první kapka, jehelníček jsem měla téměř ušitý. Jak už to občas bývá, před posledními pár stehy mi došla navlečená nit.
Před deštěm jsem utekla domů a začerstva ještě nedošitý jehelníček vyfotila. Až dopíšu tento článek, došiju ho. Musím to udělat, protože se znám, že jak to neudělám hned, budu ho došívat až do Vánoc.
Je to maličkost, která snad nestojí ani za hovor. Ale právě takové maličkosti nám občas velice chybí a přesto si ani nenajdeme čas či energii, abychom uvědomili, že vůbec něco potřebujeme, a abychom to taky pro sebe udělaly.
A přitom to často opravdu není nic zásadního, náročného a zatěžujícího.
A přitom je to cesta k tomu, abychom pro sebe nakonec udělali i to zásadní a náročné. To, co nás bude zatěžovat a nebude to třeba vůbec jednoduché, ale změní nám to život tak, aby byl takový, jaký si ho přejeme mít.
moje oblíbená krabička a v ní obvyklý hegeš 
nedošitý jehelníček
 |
| hegeš v krabičce se trochu zmenšil a hlavně, už se nepíchnu! |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu na mém blogu i za vaše komentáře, jsou pro mě důležité. Vave