neděle 11. listopadu 2018

Co lidé dělají v neděli

hedvábí a výšivka, kousek budoucího quiltu
Když jsem byla malá, a ještě dlouho potom, vrtala mi v hlavě otázka, co lidé dělají v neděli. Já jsem bývala docela často s mámou v práci, dělala v dětském domově. Pokud jsme byly doma, v neděli se uklízelo a potom máma pletla, já jsem jí buď pomáhala, nebo jsem si četla. Občas jsem byla u táty a babičky. Občas jsme s mámou jely k tetě.

Ale něco jako by nebylo v pořádku. Jako by mi stále něco chybělo. Možná, že jsme, že jsem něco nedělala správně. Možná, že kdybych věděla, co se v neděli má dělat, byla bych spokojená a šťastná.


Už jsem dávno byla vdaná, a pak znovu, ale ta otázka se čas od času vynořila, někdy i docela naléhavě. Znepokojivě. Co lidé dělají v neděli? Tušila jsem, že když na tu otázku dokážu najít správnou odpověď, změní mi to život. Jenže roky a desetiletí utíkaly a odpověď nikde. Nakonec jako by se vytratila i ta otázka.

výklenková kaplička sv. Václava a svědecký vrch Chotuc

Vzpomněla jsem si na ni nečekaně dnes večer. Kdo ví proč, snad že byla neděle. Poklidná, nic zvláštního se nedělo. Dopoledne jsme byli u přátel podívat se na jejich nového pejska, k obědu jsme dojídali různé zbytky, které jsme našli v lednici, pak jsem se na chvíli natáhla s knížkou a usnula u toho. Na chvíli jsem byla na zahrádce, pračka prala, sušička sušila a myčka nádobí myla nádobí. Já jsem si pak sedla, vyšívala hranaté sluníčko a u toho si pouštěla seriál Byli jednou dva písaři.

plamének na plotě

Úplně obyčejná neděle. A mně došlo, že už tu odpověď nějakou dobu znám. Lidé tráví neděli tak, jak chtějí. Podle svého. A že tak je to jedině správně.

tašky na benefici, aneb do Liberce palčáky pro leváky i praváky

Že dokud děláme něco, co se od nás čeká, nebo o čem se domníváme, že se od nás čeká, tak nemůžeme být šťastni. Že je důležité uvědomit si, co vlastně chceme, a hlavně, co opravdu potřebujume. A pak to dělat.

listopadová jahoda byla sladká

Že když to v sobě zavřeme, nedovolíme si toužit, přát si a dělat to, co nás naplňuje, nebude to nikdy dobré nejen pro nás, ale i pro naše blízké, ačkoli si myslíme, že si to rozhodně nemůžeme dovolit. Že to je nepřípustné. Že by to bylo na úkor někoho či něčeho. Ale ono je to úplně obráceně.

vánoční kaktusy začínají kvést, toto je Maruška

Tolik let, a přitom je odpověď tak jednoduchá. Je správné, je nutné dělat to, co opravdu chceme, a dělat to nejen v neděli, ale stále. Je nutné v souladu se sebou samým prožít každý svůj den. A nikdy na to není pozdě. Protože je to rozhodně lepší, než nikdy.

Měsíc se mění tak rychle

Kdysi jsem si myslela, že když najdu odpověď na svou otázku, změní se mi život. Ale zdá se mi teď, že má otázka zmizela proto, že jsem svůj život dokázala změnit. Už není důvod se ptát, co dělají lidé v neděli, protože už to dobře vím.

8 komentářů:

  1. tak to je krásně napsáno, život to sám určuje co lidi dělají v neděli.... když jsme byly mladší a měly děti, tak se dělolo to co se muselo, co v týdnu nešlo zvládnout, ted v důchodku si v neděli děláme to, co nám vyhovuje a na co se cítíme …. já včera zrovna odlévala keramiku do forem, zabrako mi to půl dne, ale byla zábava a pak si v poklidu sedla do křesla s knížkou.... pěkný týden. Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Danuško. Ta svoboda je skvělá, není nic lepšího.

      Vymazat
  2. Alenko, opět tak krásně napsáno. Já ty Tvé článečky miluju. Těším se na šití , ale i Tvé postřehy ze života. M.

    OdpovědětVymazat
  3. ... moc pěkné počtení. Děkuji. Pohodové dny Miluška

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře.