Deka pro Lukyho - s Verou z Brna (DL-119)

Na deku pro Lukyho (projekt č. 119) jsem se přihlásila, protože mě zaujalo, že Vera z Brna bude šít obrázkový panel, čímž mi ušetří práci se sešíváním, a já budu vlastně pouze quiltovat. :o)

A taky jsem si říkala, že žádost je čerstvá, takže bude chvilku trvat, než se k šití dostanu.

V tu chvíli mi nedošlo, že když šije Vera, tak žádné dlouhé pauzy nevznikají. A tak ve stejný den, kdy jsem posílala deku Kristiánkovi, jsem si na poště vyzvedávala základ topu na deku pro Lukyho.

Deka pro Kristiánka (DL-106)

Kristiánek (projekt č. 106)  je nejmladším dítětem, pro které jsem zatím šila. 

Je smutné, že tak malý chlapeček má tak velké trápení, ještě smutnější ale je, že už jsme šili deku pro jeho jedenáctiletého brášku. Když nám maminka za deku děkovala, napsala, že se Kristiánek právě narodil. Tehdy jsme netušili, že i pro něj budeme šít deku.

Na šití deky se původně nahlásila Dana z Orlové, která ale bohužel nemohla jet do Vlašimi na jarní, v pořadí druhé "Dekoláskové včeličkování". Já jsem jet mohla, ale zase nebyly k dispozici žádné hotové bloky na ušití deky. Požádala jsem tedy Danu, zda bych mohla deku pro Kristiánka ušít místo ní a ona byla tak laskavá, že mi deku přepustila.

Strom života na Dymníku

Tento quilt začal vznikat vlastně jako mystery loni v lednu v rámci Loudavého Peška 2013.

Šila jsem tohoto Peška vlastně jako zkušebního, nejméně o jedno kolo dopředu, abych se ujistila, zda velikost reálně ušitého kola odpovídá mému zadání.

Objevila jsem v té době kouzlo keltských uzlů a tak jsem si namalovala "srdce Peška" . Už v té chvíli bylo jasné, že tento Pešek bude pro mě duchovní záležitostí.

Můj Anděl strážný

Někdy člověk něco ušije a sám ani neví, co vlastně ušil a co s tím má dělat.

Přesně to je případ tohoto malého quiltu. Jeho základ - polotovar vznikl v kurzu zaměřeném na šití křivek na "šicím táboře" v Plasech v létě 2013.

Quilt je ušitý z batik od mé kamarádky Dalmi a je v barvách, ze kterých obvykle nešiju. Má rozměry 54 x 54 cm. Na polštář mi to přišlo moc, na nástěnný quilt málo. Jako prostírka se to použít nedalo, protože je to plastické. Prostě jsem nevěděla, co s tím.

A tak prošitý a téměř hotový quilt ležel tři čtvrtě roku v krabici pod postelí až doby, než mi došlo, že je na něm anděl. 

Můj Anděl strážný.

PPM a Dubeč - duben 2014

V sobotu 5. dubna 2014 jsem si naordinovala "piškvorkový den" a navštívila jsem nejdřív 8. PPM ( Prague Patchwork Meeting) v hotelu Step v Praze 9  a jarní Výstavu kreativity v Praze-Dubči.

Na PPM jsem letos vystavovala poprvé. V rámci výstavy českého quiltu jsou k vidění partnerské deky Večernice a Jitřenka a dvě konvergence (Vzpomínky na vzpomínku a Rok 2013), a dokonce jsem si troufla přihlásit do soutěže Matka Země další konvergenci (Zimní Slunovrat).

Do Dubče jsem dala malý nástěnný quilt Můj Anděl strážný a quilt Strom života na Dymníku, který jsem ušila jako mystery či zkušební quilt v rámci projektu Loudavý Pešek 2013.

Pokud máte zájem podívat se na pár fotografií z PPM a z Dubče, prosím vstupte.

Deka pro Adélku (DL-114)

Deka pro Adélku je mimořádná hned z několika důvodů.

Je to deka, na které se podílely a domlouvaly se jen dvě švadlenky.

Je to deka, která byla ušitá za 16 dnů od podání žádosti.

A je to deka, která vypadá trochu jinak.

Přestože jsem se na ušití posledních třech dek upsala s velkým časovým odstupem (žádost o tu nejstarší z nich byla podána už v září 2013, na druhou v listopadu 2013 a ta nejnovější pochází z konce února 2014), přišly mi obrázky na jejich ušití velmi rychle za sebou. A tak stalo, že jsem během tří týdnů ušila tři deky. Což je vlastně taky rekord. :o)

Deka pro Filípka (DL-96)

Po dece pro Filipa byla na řadě deka pro Filípka (projekt č. 96).

Filípek je krásný, chytrý a komunikativní čtyřletý chlapeček, který téměř neslyší. Nosí naslouchátka a je čekatelem na kochleární implantát.

Když jsem se přihlásila na ušití deky pro Filípka, přihlásila jsem se současně na blok se jménem a dva bloky s obrázky, protože jsem měla chuť vyzkoušet si něco nového - ušít jmenovkový panel. Moc mě to bavilo a při přípravě jsem si pěkně vyhrála. Doufám, že se vláček se zvířátky bude Filípkovi líbit, a určitě si budu chtít ještě někdy podobně pohrát se jménem na nějakou deku. Možná už na tu příští pro Adélku.