Quilt Len len

 

Opět se jedná o projekt Bohemia patchwok klubu, neboť naše vedení je velice aktivní a pravidelně nás zásobuje novými a novými zadáními. Toto bylo inspirováno konáním LenFestu v Lemberku, který některé naše členky navštívily v létě loňského roku. A tam vznikl nápad, že bychom se tohoto festivalu mohly zúčastnit svou lněnou kolekcí, která by se ještě předtím představila v Brně na BPM.

Protože nás je hodně a prostoru na festivalu zas tolik není, mělo se jednat o menší quilty o rozměru 35 x 70 cm, s libovolnou orientací. No, a protože náš klub slaví letos 20. výročí svého založení, objevil se i nápad, spojit "příjemné s užitečným" a bylo vyhlášeno, že kdo chce, může do lněného quiltu zakomponovat nějakou dvacítku jako připomínku našeho výročí. Zadání bylo dobrovolné, což je skvělé, protože musím přiznat, že při šití jsem na něj zapomněla. A přitom jsem to měla vymyšlené! Chtěla jsem někam zakomponovat dvě písmena X, Prostě XX. No řekněte, nebylo by to by to vtipné, nezapadlo by to tam? Kdybych tedy udržela myšlénku, že ano.

Naštěstí jsem alespoň nezapomněla, že quilt musí být celý ze lnu. Rozstříhala jsem tedy část potrhaného kostkovaného ubrusu, který byl evidentně už od začátku 2. jakosti. K němu jsem přidala dva darované kousky lnu v barvě modré a světlejší žluté. 

Technika je opět moje oblíbené improv. Říkám tomu tak, protože nevím, jak jinak bych to pojmenovala. Šiju prostě citem, bez plánu; moje milá šicí přítelkyně a inspirátorka Jana Malaníková tomu říká "šití bez not". Mimochodem, její blog Dílna Jamala můžu každému jen doporučit. Koukám, když jsem hledala odkaz, že blog má novou tvář. Budu to muset prozkoumat.

Ale zpátky k věci. Už jsem psala dříve, že šít improv na daný rozměr je (pro mě určitě) dost obtížné. něco se začne rozvíjet a najednou si uvědomíš, že jsi za danou hranicí a musíš vše přeskládat tak, aby to úplně neutíkalo z celku. Nebo klidně i utíkalo, ale nějak smysluplně. Nebo i nesmyslně, ale aby to netrčelo. No, i trčet to vlastně může, když na to přijde. Je to prostě o tom, jak to autor v tu kterou chvíli cítí. Večer třeba nahodíš na design wall nějaký nápad, je to skvělé, ale ráno to zpřeházíš - a zase je to skvělé, jak jinak. :) 

Pozorné oko si všimne, že tento textilní obraz je vlastně složený ze dvou cca stejně velkých kousků. Je to spíš náhoda a technická záležitost. Nějakých těch potřebných 75 či 76 cm je už docela dost, zvláště když quilt skládáte z částí za pochodu a ne vždycky všechno hned napevno přišijete.

Textilní obraz je olemovaný proužkem vyříznutým z ubrusu. To původně vůbec nebylo v plánu, naopak quilt jsem si představovala neuzavřený. Jenže jsem podcenila, jak moc se po hustém proquiltování textilní obraz smrskne. S odřenýma ušima, ale přece jsem udržela šířku 35 cm, ale na délku mi nakonec 2 cm chyběly, a to přesto, že jsem použila ten lem, díky čemuž jsem quilt ještě více nezmenšila.

Jak už jsem poznamenala, velikost se špatně odhaduje, protože nikdy nevíte, co s připravenou velikostí provede quiltování. Na na improv obvykle nebývá žádná bordura, kterou byste si mohli pomoct, quilt udělat větší a pak ho klidně seříznout na požadovanou velikost.

Název byl původně Jen len. Vznikl ve chvíli, kdy mi volala předsedkyně klubu s tím, že je potřeba nahlásit názvy do Brna. V tu chvíli jsem teprve začala šít Jaro - no ano, jeho název po mně Anička taky chtěla, a o tom, co budu šít ze lnu jsem neměla ani potuchy. Takže jsem šla na jistotu. Jarní quilt jsem nazvala První jarní a ten quilt jen ze zlu Jen len. Pak mě napadlo, že slovensky to zní lépe. Len len, to je přece milá slovní hříčka, že? Jenže nakonec jsem zjistila, že slovensky je to ľan, takže by to muselo být Len ľan. Prostě jsem se do toho pěkně zamotala.

Ale Len len, to přece může být! Je to třeba něco jako Rohlík rohlík, nebo něco podobného. Dává to dokonalý smysl, viďte?!