středa 18. července 2012

Chodí Pešek okolo aneb Round Robin po česku

hotový Vavepešek

Hru na peška zná asi každý. Co je to Robin Round, to jsem si musela vygůglit. Ale tentokrát mě strejda Gůgl zklamal, protože se mi snažil namluvit, že Robin Round je jeden z nejstarších IT algoritmů a že - aha! Píše se tu něco o rotačním systému a posunu v seznamu, tak to už je hodně blízko tomu, co o Robin Round vím já.


Robin Round je pro mě totiž hlavně šicí hra, kdy skupina lidí šije společně quilt tak, že každá ze švadlenek přišívá kousek látky na polotovar, který jí přišel, a posílá ho k dalšímu přišití kousku látky další švadlence v pořadí. Když se pořadí a termíny dodrží, když každá švadlenka šije tak, jako by šila sama pro sebe, nebo ještě o fous lépe, na konci hry obdrží balíček s překvapivě krásným hotovým quiltem a jen se diví, jakou proměnou její původní středový čtverec nebo základní proužek prošel - to podle toho, jestli se šila deka čtvercová, nebo obdélníková, našívaná z pruhů.

Na Robina jsem pod jménem Pešek narazila vlastně náhodně na stránce  Kunhutek. A hned jsem se do něj zamilovala a zatoužila po něm. Tedy po možnosti se takové akce zúčastnit. A protože jsem žádnou otevřenou akci nenašla, požádala jsem piškbaby, se kterými šijeme snad odedávna nejrůznější věci v rámci Zvířetníku, zda by si nezahrály se mnou.

Vzhledem k tomu, že jsme žádná neměla s Peškem žádné zkušenosti, pro začátek jsem zvolila ten úplně nejjednodušší způsob šití: každá si vyrobíme středový čtverec, který si podle svého olemujeme či neolemujeme, přiložíme k tomu pár proužků spojovací látky a Peška pošleme na cestu dokola.

Další v řadě zvětší čtverec našitím pruhů látky na (cca plus mínus dva centimetry) zadanou velikost, olemuje přiloženým proužkem a pošle do daného data Peška v kole dál. A tak dále a tak dále.

A každá bude fotit, co jí přišlo a co odchází, ale fotky si nesmíme navzájem ukazovat, protože šití je naprosto tajné. A tak každá z nás viděla až do poslední chvíle vždy jen kousek z každého topu.

Těšila jsem se vždycky na každý balíček dychtivě a pak klesala na duchu, že se mi k tomu, co mi přišlo, nepodaří vymyslet hezké pokračování. Ale nakonec se navázat podařilo a Pešek pokračoval dál, až přišel týden T, kdy se měl vrátit tam, odkud vyšel.

Abychom to udělaly napínavější, čekaly jsme, až dorazí všichni Pešci a pak v jednu chvíli balíčky rozdělaly a potom už jenom každá áchala a honem běžela pro foťák, aby se svým Peškem pochlubila. 

A já se teď pochlubím všemi ušitými Pešky (zatím jen topy) za všechny piškbaby. Koukněte, jak se nám to povedlo! Fascinuje mě hlavně, jak je každý pešek úplně jiný a přesně sedí ke své majitelce.


Bubupešek

Dalmipešek

Matyldapešek


Vavepešek ve stavu topu

Co dodat? Snad jen, že se těším na podzim, na nové kolo Pešků s mými milými piškbabami.

Svého hotového Peška jsem fotila 10. července 2012.

4 komentáře:

  1. všichni Peškové jsou moc krásní!!! ani nevím, kterému bych dala přednost :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Viď, Ajko, já pořád říkám, že ten můj je nejhezčí, ale děvčata se mnou nesouhlasí. Prý je nejhezčí právě ten jejich. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Všechny jsou nejhezčí! (A je vyřešeno.)
    Tyjo, jako bych na tom viděla, jak lidi přemýšlejí, jak navázat - přesně to, co popisuješ. Když jsi mi o tom vyprávěla, neuměla jsem si představit, že budou výsledky *tak* jednotný! A že se tak moc navzájem jednotlivý vrstvy peška obohatí! Žjová.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře.